Vážený pane Paulczynski,s jistým druhem smutného úsměvu sleduji v této chvíli již širší debatu na Vašem webu o dění v ND Brno. Píši přímo Vám a nikoliv na  diskusní fórum,

neboť jsem herec a myslím, že herec se má prioritně prezentovat svojí profesí a to hraním, nikoliv prezentováním svých názorů na internetu.

Nicméně cítím potřebu Vám napsat a popsat Vám své pocity, které mám z probíhající diskuse na Vašem webu. Píšu Vám sám za sebe, nezastupuji žádné skupiny  zaměstnanců, žádné frakce, nefrakce, rudých nebo nerudých odborů, píšu Vám jako herec činohry ND Brno ve které působím od roku 1993.

Od roku 1993 jsem zažil v našem divadle leccos, inscenace úspěšné, inscenace plytké, inscenace umělecky náročné zrovna tak jako i některé laciné. Ještě jsem  ovšem nezažil tak obrovský zájem o naše divadlo, sám pocházím z Liberce a ještě se skutečně nestalo, aby kromě mých rodičů, někdo cíleně jezdil na naše představení z takové vzdálenosti, jako se tomu děje v současné době a nejedná se samozřejmě jen o Liberec, jsou to města z celé České republiky. Nezažil jsem v činohře, aby zedník řekl, že byl v divadle, ba co víc, že byl nadšen a nebyl nadšen jen onen zedník, zrovna tak lékaři, učitelé, lidé vzdělaní i nevzdělaní, lidé mladí, ale i senioři, zkrátka velmi různorodá sociální skládačka. To já osobně považuji za divadelní zázrak! Mě nezajímají divadelní kritiky, ani pochvalné,ani ty odsuzující, mě zajímá reakce publika, to je tím hlavním a směrodatným měřítkem mé práce a myslím, že by to mělo být měřítkem každého umělce, ale i třeba Vás politiků, kteří kulturním institucím přidělujete veřejné peníze.

Pisatelé na Vašich webovkách se velmi často strefují do osoby našeho uměleckého šéfa Zdenka Plachého. Myslím, že tuším co je toho hlavním motivem, jednak pracuje úplně jiným stylem umělecké práce, protože vyžaduje uměleckou samostatnost, nerežíruje kaločovským způsobem, kdy je Vám prakticky do detailu předehráno úplně všechno, Zdenek Plachý po nás chce tvorbu, neříká jak máme hrát, ale CO máme hrát, v té chvíli se ovšem stáváte spolutvůrcem výsledného díla a umožňuje Vám to se umělecky realizovat a to je přece krásné a navíc se domnívám, že to máme v popisu práce. Je mi jasné, že takovéto nároky jsou od uměleckého šéfa vysoké a samozřejmě chápu, že to některým nemusí vyhovovat, ať už z důvodu absence talentu nebo jen prostě z lenosti. Dalším důvodem jisté averze, může být úspěch Zdenka Plachého, který prokazatelně slaví v našem divadle a úspěch se zkrátka v českých zemích neodpouští!

Další věcí, které si na Zdenkovi Plachém cením je schopnost diskuse s ním, mám-li problém, mohu bez obav zajít za ním a nejen já, ale kdokoliv a vše se  ihned řeší! To jsem za ta léta také v divadle nezažil!

Plně se ztotožňuji s Vašimi názory, kterými popisujete „odborové“ dění v našem divadle. Ale jsem optimista a snílek, třeba se dočkám doby, že odbory budou řešit, kolik solárních panelů se vejde na střechy divadel a že za následně ušetřené peníze za energie se vybaví posilovna pro balet nebo se zaplatí rekonstrukce klubu v činohře a nebo, že by za tyto peníze mohl v našem divadle hostovat nějaký světový, renomovaný soubor či umělec a nebo prostě jak tyto peníze začlenit do mzdového fondu!

Napsal jsem Vám proto, že nadávat a kritizovat umí každý, ale oceňovat, to se zkrátka u nás jaksi nenosí a to považuji za velkou chybu!

Samozřejmě nic není naprosto ideální, ale jak říkal již zesnulý vynikající český malíř Vladimír Komárek: „ Pro všechny může malovat jen komunál!“

Chci jen, aby jste měl i jeden kamínek v mozaice názorů tohoto typu a nikoliv jen hloupé kydání hnoje, které se, jak zjišťuji z našich řad od kohosi ozývá!

Považujte prosím tento dopis za osobní, ne proto, že bych se za své názory styděl nebo si za nimi nestál, jsem kdykoliv ochoten toto prohlásit veřejně, ale nemám skutečně nejmenší chuť čelit anonymním slabochům!

Mějte se mimořádně a s pozdravem
(pisatel se podepsal a jak se říká jeho identita je mi známa. Není to žádný nezejmenný nýmand ale jeden z pilířů divadla)