Ubohost bigamisty Ratha
Masochistické sledování přímého přenosu parlamentu jsem ukončil ještě před vystoupením pana doktora Ratha. Ovšem mediální dopad tohoto vystoupení včetně blogu samotného aktéra svědčí o tom, že tento narcis si myslí, že sežral všechnu vtipnost světa.
O panu ministrovi Bártovi si můžeme myslet co chceme. Tak například jeho podpis sám o sobě je hoden grafologického rozboru.
Avšak Rathův výrok typu "mužný smích pana Bárty", jímž se posmívá jistému handicapu v tónině hlasu kolegy poslance je od lékaře ubohostí nejhoršího zrna. Každý čtenář mých blogů ví, že takový pan Paroubek není mým šálkem kávy. Ovšem projev pana Paroubka, jakkoliv s ním nesouhlasím, byl veden na úrovni opozičního politika cupujícího vládní prohlášení co se do něj vešlo. A i když pan Paroubek umí také zarýpat, takové ubohosti jako se dopustil pan Rath si však odpustil.
Obdivuji pana Bártu, že se povznesl nad tuto ubohost parlamentního kašpárka Ratha. Zdá se, že pan Rath už zapomněl na výchovný lepanec doktora Macka. Myslím, že by zase jednoho zasloužil.
Psáno pro blog.iDnes.cz
Mé blogy přejímají i servery Virtually, Parlamentní listy, Česká Media, E-portál a Fragmenty.
Pavoukoviny
Moudro týdne
Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.
Sokrates
Z Facebooku
Na Ostravské Univerzitě byl největší zájem o obory Psychologie a Společenské vědy... Jak vidno, pracáky o své klienty jen tak nepřijdou... Znám pár lidí, co studují sociologii, filozofii, religionistiku a podobné pavědy. Když se jich zeptám, co budou po škole dělat, tak nemají absolutně představu. Proč to tedy studují ?
O politice
Nemohou bojovat proti školnému a současně chtít maximální akademickou svobodu a plné rozhodování o vysokých školách. Pokud vysoké školy touží po naprosté nezávislosti na státu, pak by samozřejmě musely chtít i nezávislost na penězích daňových poplatníků, to je elementární aritmetika.
Václav Klaus o akademické obci:
návštěv:
