Nemám příliš v lásce kulturní kritiky. Málokterá z jejich recenzí je totiž kladná. Vždycky musí najít něco co roztrhají. Připadá mi, že jsou frustrovaní absencí tvůrčí schopnosti, tak alespoň plivnou na tvůrce či realizátory díla.

Z tohoto mého pohledu se trochu vymyká kulturní redaktor brněnské redakce MFD Luboš Mareček.
V brněnské redakci MF DNES působí jako kulturní redaktor už více než deset let. Absolvent oboru historie-bohemistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity ještě předtím pracoval v Brněnském večerníku a posléze v Lidových novinách. Sleduje veškeré kulturní dění na jižní Moravě, nejvíce však tíhne k činohernímu divadlu, které reflektuje jako publicista a recenzent. Je autorem knihy Filmové kralování Bolka Polívky.

Nedávno zpovídal Daniela Dvořáka u příležitosti jeho ročního působení ve funkci ředitele NDB. Proč ale pan redaktor do kulturního článku propašoval politiku a ještě k tomu udělal závěr za orgány činné v trestním řízení mi není vůbec jasné. Položil totiž otázku:

Město nyní žije korupční aférou. Stavební firmy musely odvádět desátky vládnoucí ODS. Zažil jste ve své funkci nějaké politické tlaky?

Tak mám k tomu pár připomínek.
1. Nějak jsem si  nevšiml, že by město nějak žilo touto "aférou". Tou žije pár novinářů, kteří si zasluhují chléb svůj vezdejší, tou žijí vyšetřovatelé policie, tou žijí aktéři nahrávky z níž pan redaktor Mareček dovozuje závěry, které ještě nikdo kromě pana Zlatušky neudělal. A panu Zlatuškovi se nedivím. Pro toho tato věc přišla jako na zavolanou, protože jinak měl do kampaně velký kulový. Možná ještě tak vyčpělou Jaltu, ze které za 2 roky nevytáhl nic.

Takže pane Marečku, kde jste přišel k závěru o těch desátcích? Z nějaké podivné nahrávky? A proč jste to namontoval do jinak slušného rozhovoru o divadle?

A proto Vám vzkazuji: fuj, fuj, fuj. Opravdu myslíte, že tato konstatování stavějící na hypotéze  byla před položenou otázkou korektní?