Bohuslav Sobotka byl po odchodu Jiřího Paroubka postaven před nelehký úkol. Zadlužená strana, která vydávala stamiliony na megalomanské kampaně přesně podle diktátu svých mediálních, reklamních a PR manažerů,

přes které paradoxně nebylo politiku samotnou ani vidět, se najednou ocitla ve stavu, se kterým nejenže nepočítala, ale ani na něj nebyla jakkoli připravena.

Bohuslav Sobotka převzal vedení strany těsně před jejím ekonomickým kolapsem, notně zadluženou, s nenaplněnou vizí budoucích příjmů a s celou řadou vnitřních problémů a musel se s tím nějak poprat. Skutečnost, že se o jeho křeslo, byť zatím dočasné, nestrhl nijak zuřivý vnitrostranický souboj, může leccos naznačovat. Ať si o něm kdokoli myslí cokoli, tuto situaci mu opravdu závidět nemůžeme.

Ale pan Sobotka jedná. Jako správný hospodář revidoval strukturu dosavadních nákladů, pro budoucnost se poučil a žádné nové megalomanské akce nespouští a spouštět se nechystá a hlavně začal v přebujelých nákladech škrtat. Z pohledu správného hospodáře ani nemohl konat jinak.

Legrační ovšem je, pozorovat a srovnávat kroky Bohuslava Sobotky coby „ředitele“ jedné politické strany zodpovědného za její hospodaření, majetek a účetnictví a slova Bohuslava Sobotky, předsedy politické strany a vůdce českých socialistů, který zuřivě bojuje o hlasy svých ztracených oveček.

Coby vůdce socialistů podporuje odbory v jejich protestech proti vládním úsporným opatřením, která jsou založena na snižování tarifních platů státních zaměstnanců a vystupuje v podstatě proti jakékoli snaze seškrtat, omezit či jakkoli snížit již tak přebujelé výdaje hrazené z peněz nás všech.

A co na to tentýž Bohuslav Sobotka v roli odpovědného „ředitele“? Sníží „svým“ zaměstnancům tarifní platy, o 20% sníží jejich stavy a dále šetří, kde se dá. A s vlastními odbory se dohodne a ty si nedovolí ani ceknout. Běda, jak by mu přišly pískat pod okna. Dovedete si to představit?

Co je důvodem této rozpolcenosti a kde se bere taková dávka odvahy kombinované s nestoudnou drzostí, jejímž výstupem je zmíněný propastný rozdíl mezi tím, co káži veřejně a jak sám konám? V čem se liší situace ČSSD od situace České republiky? Nejsou na tom náhodou oba subjekty úplně stejně? Kasa prázdná, příjmy nejisté a dluhů až nad hlavu?

Nestojí náhodou za onou rozpolceností fakt, že jakmile musí Bohuslav Sobotka pod kuratelou osobní odpovědnosti hospodařit s prostředky, které vnímá jako skutečně jemu svěřené, chová se jako vzorný a správný hospodář, ale zatímco hospodaří s prostředky virtuálními, s prostředky „nikoho“ a hlavně bez jakékoli vlastní odpovědnosti, tak slibuje a slibuje, protože to je snadné a líbivé? Že by aplikoval heslo, že z cizího krev neteče?

Nejsmutnější na tom všem je, že „cizí“ není cizí, ale je naše a že z toho krev jednou poteče a ponejvíce právě krev těch, které Bohuslav Sobotka a všichni socialisté spolu s odbory podporují v protestech proti těm samým krokům, které ve skutečnosti, ovšem u nich doma a pod pokličkou, sami dělají. Že by socialistický paradox?

http://binko.blog.idnes.cz/c/157892/Bohuslav-Sobotka-kaze-vino-ale-rozleva-vodu.html