Tento mýtus, pocházející z dob totality, má podivuhodnou vlastnost přetrvávat v době, kdy každý na vlastní peněženku pociťuje, jak funguje inflace a globální trhy. V době, kdy roste cena benzínu, chleba a mléčných výrobků, se najednou objeví parta lidí, kteří tvrdí, že naše zdravotnictví je „zadarmo“. No není to nádherná představa?

Není. Pravdou je, že zdravotnictví není zadarmo, že náklady na léčbu v souvislosti s růstem průměrné délky lidského života rostou a růst budou a že díky 8 letům neřešení této situace stojí dnes vláda před nutností přijmout reformu zdravotnictví v podobě, jakou státní rozpočet po vládách sociálních demokratů umožňuje. Samozřejmě, reforma za této situace není ideální a je možné mít k ní celou řadu výhrad, stejně jako k politice Tomáše Julínka. Ale ne vždy jsou výhrady oprávněné.

Vzhledem k tomu, že sociální demokraté řešili problém zdravotnictví tak, že do nepopulárních reforem se nepouštěli a raději do skřípajícího systému čas od času nalili pár miliard ze státního rozpočtu navíc, měli by pánové Rath se Sobotkou mlčet a do poslanecké sněmovny chodit raději kanálem, neboť jde také o jejich „oslnivé“ výsledky. Místo toho nás někteří naši zákonodárci (kromě Ratha a Sobotky také Dolejš) nabádají k porušování zákonů. To je v právním státě něco zcela mimořádného. Zákonodárce je tu od toho, aby vytvářel zákony a další právní předpisy, aby je – pokud je to nutné – novelizoval či rušil. Každý zákonodárce by měl sám jít příkladem a zákony by tudíž měl dodržovat, pokud po ostatních občanech jejich dodržování vyžaduje. Zákonodárce by si v žádném případě neměl dovolit otevřeně vyzývat občany k porušování platné legislativy.

Obzvlášť u Davida Ratha a Jiřího Dolejše je to komické, neboť jeden se byl schopen za záhlavec soudit s Miroslavem Mackem a druhý byl surově napaden na cestě domů. Jak by se těmto pánům líbilo, kdyby někdo vyzval občany, aby si nelámali hlavu s dodržováním nějakých zákonů a šli jim raději rozhodit sandál? Že by to byl skandál? Tak proč sami dělají totéž? To jim pár facek nestačí? Nestačí.

Celá petice je navíc založena na naprosté neznalosti Ústavy a našeho práva vůbec. Pokud totiž signatáři poukazují na článek 31 Listiny, měli by být důslední a přečíst si ho celý: „Občané mají na základě veřejného pojištění nárok na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Za povšimnutí stojí tři věci: nárok na základě veřejného pojištění znamená, že oba bezplatnost dostává smrtelnou ránu, neboť občané jsou povinně pojištěni u některé zdravotní pojišťovny. Byť za léčbu nemocnici platí pojišťovna, občan si toto „bezplatné zdravotnictví“ sám platí v rámci zdravotního pojištění jako srážky z příjmu.

Druhou věcí je dovětek:…za podmínek, které stanoví zákon. Pokud by si signatáři petice dali tu práci a otočili na další stránku, našli by článek 41 Listiny, který znovu říká totéž: „Práv uvedených v čl. 31 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které toto ustanovení provádějí.“

Třetí věcí je pak fakt, že ona ústavní stížnost na reformu zdravotnictví by mohla být vyřízena na Ústavním soudě během pěti minut suchýmkonstato­váním, že za protiústavní by bylo možno reformu považovat v situaci, kdy by znemožňovala bezplatné poskytování zdravotní péče tím, že by se zákonem stanovený rozsah zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění natolik omezil, že by již zásada bezplatnosti byla popřena.

Vzhledem k tomu, že je zaveden limit celkové výše poplatků na 5000 Kč ročně a poplatky se neplatí všude (například když není provedeno klinické vyšetření, nebo když jde o preventivní prohlídku nebo jde o diagnostické vyšetření), tak je ústavní stížnost bezpředmětná. Ústavní soud by se mohl inspirovat svým nálezem ze dne 13. 6. 1995, ve kterém byl vyložen pojem „bezplatného vzdělání“ a per analogiam ho použít i pro výklad pojmu „bezplatné zdravotnictví“.

Domnívám se, že signatáři petice nejspíše ani neumí číst právní předpisy a poté, co najdou v Listině slovo bezplatné, jdou sepisovat výzvy a shánět novináře. Chápal bych to u Věry Chytilové nebo Jakuba Patočky – nejsou (naštěstí) v parlamentu. Neznalost Ústavy nicméně kompromituje každého řádného občana a u zákonodárců je neomluvitelná. Možná by stálo za to, kdyby tito „ústavní a lidskoprávní experti“ vykonávali svou činnost poslance bezplatně a vydělávali si raději v nějaké zábavné estrádě typu Nikdo není dokonalý.

Přece jen bych ocenil, kdyby se veřejně diskutovaly konkrétní věcné návrhy na podobu reformy zdravotnictví, kdyby se místo stupidních petic tito lidé zamysleli a sepsali vlastní reformu zdravotnictví, kterou už nutně potřebujeme, přičemž by zároveň jasně řekli, kde na tuto reformu vezmou potřebné peníze. Pak bych tuto debatu uvítal jako konstruktivní pokus opozice něco prosadit. Současná výzva nicméně jasně ukazuje, že kromě stále stejných pisatelů petic (Kohák, Dienstbier, Patočka, Fischerová, Chytilová) zde musí exhibovat několik opozičních politiků, kteří – nemaje vlastní reformu – nenabízí svým voličům nic, jen tu exhibici. Možná se šaškováním zavděčí – otázkou je, zda toto šaškování nebo nepopulární reforma spasí současné zdravotnictví.

http://www.acidburn.wheee.cz/index.php?section=6&text=31