Hlody čtvrteční aneb miluji naše média


Konina kam se podíváš. Teď nemám na mysli skvělá díla z klávesnic našich skvělých novinářů které jak titulek hlásá miluji, ale skutečnou koninu alébrž koňské maso.



Teda tuhle manželka důvěrně nazývaná mamuš udělala koňský guláš a upozorňuji, že to byla těžká mlaskačka. A pokud vím, je navíc koňské dražší maso než jiné. Co k tomu řící. Asi když tam ta konina je, měla by asi být deklarovaná. To jo.  Ale jinak pánové novináři nesnažte se nám vnutit, že konina je něco unapetitlich. Vždyť někde jedí psy, jiní nesmí prase, v Indii zase nesmí krávu, ale pořád jde o místní zvyky. Už jsem dlabal všelicos. Netopýra, mořského koníka, škorpiona, hada, brouky, sklípkana. A vše se v těch zemích kde mne takto uctili běžně jí. Tak proč ne konina. Tak prosím, přestaňte psát o konině koniny. A teď k titulkům.

A zprávy o počasí: Tak prý zima nachystá předání žezla. Zpočátku budou noční teploty klesat k minus osmi stupňům, přes den v půli března může být až okolo +11 °C. Ovšem jestli čekáte sluneční nářez tak čekejte spíš  dešťové kapky. Tak si vyberte. Řekl bych, že je to předpověď tak nějak jako nebude-li pršet nezmoknem. Když jsem psal o dění u krmítka, použil jsem termín ruské vlaštovky a myslel jsem vrány. Vzápětí jsem byl poučen, jak to s těmi ptáky je. Prý takto: http://www.nasiptaci.cz/dat/krk.htm  Nedá se nic dělat, asi se je budu muset naučit. A protože jsem tak dosud neučinil, musím konstatovat, že dneska opět ruské vlaštovky štatlovaly v okolních zahradách, u nás nic. U nás si cukrovaly to svoje cukrů cukrů akorát hrdličky. To by nevadilo, kdyby mi nepodělaly sušící se trika. Asi zítra dokoupím diabolky. Akorát modří ptáci se choulili, asi jim někdo práskl jak dopadli ve STEMu.

A z mého života: Vypadá to, že se vracíme doma k normálu. Obě ruce manželky zvolna nabývají předúrazové schopnosti. Dokonce nákup který jsem absolvoval jsem odnesl jednou rukou. Jedinou závadou se ukázalo býti, že po měsíční odstávce manželčina auta se baterka rozhodla nevydat ani volt. Takže mám úkol. Zítra zajistit dobití. Škoda, že nejsem policajt. Ti prý dobijí baterku pendrekem. Potvora pes si navykl na to, že jsem vůdce smečky zajišťující potravu a dotáhl mne k prázdné misce. Abych dostál jeho očekávání, žrádlo jsem mu nachystal. Po jeho vyssátí se mi odvděčil tak, že mi otřel mastnou hubu o domácí gatě, což mne rozveselilo měrou nebývalou, neb byly čerstvě natažené. Miluji našeho psa. Za to mu nedovolím aby se mi dnes válel v nohách a budu tak mít celou postel pro sebe.

A na Fejsbůku napsali:

A na závěr něco veselého :

A to je dneska všecko.


Vloženo: 21. 2. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)