Hlody páteční aneb miluji naše média


Václav Klaus odchází z Hradu. Dle názoru jednoho mého čtenáře opět jako vítěz.  A havloidi kvičí a hystericky kolem sebe kopou. Jsou v křeči. Měli v rukou všechny trumfy. Havel ho zostouzel, Ruml s Philipem ho podrazili,



ČT proti němu poštvala většinu národa, armáda pravdoláskařů ho do zblbnutí  pomlouvala, Pehe popsal tuny papíru, Brusel si přisadil, teď velezrada. A Klaus odchází v klidu středem a s jeho názory nikdo nepohne. Jen občan zůstává udiven. Jaképak s námi tenkrát asi měli pravdoláskaři plány, které jim Klaus překazil založením pravicové strany a vítězstvím ve volbách? Co Eliško Wágnerová, Jiřino Šiklová, profesore Halíku, copak se Vám pokazilo? O tom nám někdy povykládejte, třeba ve VAŠÍ České televizi. A ještě k tomu se noviny Klause totálně zastaly. Dokonce  v  Klausovi jinak nepříliš nakloněných Hospodářských i Lidových novinách se jedná o projev ubohosti a totálního právního nevědomí. Hospodářské noviny nejspíš nemůže ze sympatií k Václavu Klausovi podezírat vůbec nikdo. Přesto na jejich názorové stránce redaktor Petr Honzejk jednoznačně odsoudil pokus hnát prezidenta před soud pro velezradu a označil jej za výraz konjunkturalismu a právního bezvědomí. Podobně ostře se do navrhovatelů, zejména Jiřího Dienstbiera, pustil v Lidových novinách Martin Weiss. Dostali jsme se prý do úrovně, kdy je oponent nejen kritizován, ale rovnou rituálně odsuzován a vylučován ze slušné společnosti či z národa. Tak jsme si odbyli úvod a pojďme na titulky.

A u Hooka napsali: Osmadvacet senátorů ze skupiny Kavkaz, což je současně i název pro skank pěstovaný na východní straně Elbrusu, si dali několik čerstvě dovezených uklidňujících jointů, poté se něktěří zblili, pár se jich usedavě smálo, dva, co byli loni v Paříži, jen tak klečeli a snažili se francouzsky políbit mušli, na hajzlu a když se srovnali, podali žalobu na dosluhujícího Taťku Vendu, kde dotyčného obviňují ze zrady, velezrady a vlastizrady a já bych k těm obviněním možná ještě přidal sodomii, nezvládnutou felaci, absenci masturbace, postkoitální neovladatelné stresy, hypochondrickou destrukční obsesi a navrch ještě vzácnou, ejakulující submisivní koliku a to se už opravdu ti modelové pos*ali v kině ještě před titulkama a já fakt nevím, že tihle šampóni, co neuměj ani pořádně hulit, co po dvou pivech se z Valdštejnské jízdárny plazej domů jak břečťan, proč furt z našeho státu dělaj jedno velký Televarieté, proč maj potřebu vršit z 3,14čovin jakési pojebané homole a mně to rozum nebere.

A zprávy o počasí: Prý je tu jaro, píší všude. Podle mne jaro vypadá jinak. Poznám to tak, že obec začne zametat ty tuny štěrku co rozsypali u nás na ulici. Taky začne pučet velikonoční kaktus, zatímco ten můj zdechl. I když jsem dostal pokyn, pohledat v komoře velikonoční výzdobu. Taky v předzahrádce leze ze země cosi zeleného. Doufám, že to není paroubkův Marťan. Jaro (zastarale Vesna) je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se. Jediný aktivní živočich je náš čokl a to ve chvíli kdy se dožaduje žrádla z čehož na vývoj počasí nelze usuzovat. Já jaro vezmu na vědomí až se dostaví živočich kterého jsem vyobrazil. Proč mi ovšem FB nabízí navštívit stránku web urny nechápu.

A z mého života: Děti bez výčitek svědomí odložíte k prarodičům, abyste si mohli s partnerem udělat sólo program hlásí mi horoskop. To by se děti divily. Jednak  prarodiče dávno buď tlačí mraky, nebo mají co dělat se sebou a druhak děcka mají okolo čtyřiceti a spíš by potřebovaly odložit svoje děcka k nám. Takže dneska se horoskop trochu uťápl. Takže jediný program který mám nachystán je nákup, protože v Romlandu je den slev. Akorát budu muset dávat pozor aby mne závratným tempem kmitající důchodci zase neporazili. Pro některé přátele z FB mám zprávu, která je nenechá v klidu. K večeři jsem si od máti dovezl povidlové taštičky s drobenkou. Také mne rozčilila zpráva, že prý EU bude zkoumat ve vesmíru černý díry. Proč mě tedajako experta nepřizvali nevím, já je zkoumám celej život a bývaly časy že jsem narazil i na blonďatou.

A na Fejsbůku napsali:

A na závěr něco veselého-ocenění za výkon :
 


A to je dneska všecko.
 


Vloženo: 28. 2. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)