Hlody středeční aneb miluji naše média


Tak nám dnes pan prezident podepíše dodatek k Lisabonské smlouvě,  kterou schválila sněmovna, senát a nakonec i poslední vzpurný mohykán Václav Klaus. Ta smlouva má skoro 400 stran.



Kolik našich politiků si ji asi přečetlo, než hlasovali pro její schválení? Vědí vůbec, co pro nás vlastně znamená, nebo jen podlehli nátlaku a výhružkám, kterým jsme museli čelit ze strany těch velkých z EU? Víme, že svěřila Evropu do rukou především Německa a Francie? Tato slavná LS omezuje možnost některých států vetovat rozhodnutí v radě EU. LS umožňuje nařizovat Evropské unii, jaké u nás mají platit zákony. Lisabonská smlouva umožňuje orgánům EU rozhodovat o rozdělování kvót, kolik uprchlíků z třetích zemí musí členské státy přijmout. A taky nám slavná Evropská unie zakázala používat název „RUM“ , EU nám přikázala, kolik smíme vyrobit ročně mléka. Pokud ho vyrobíme více, musíme ho zničit.  Kauza víza do Kanady jen doložila jasný fakt, že velké vedoucí státy unie naše problémy nezajímají, a nehodlají je nikdy a nijak řešit. Pokud tu jsou problémy, naopak tu bude vždy tlak na to, řešit je na úkor malých a v podstatě bezmocných států, jako jsme my. Proč musíme  dovážet cukr?  Zahraniční firmy koupily cukrovary - na ně dostaly kvóty, pak cukrovary zavřely. To je normální? A co žárovky? Už si ani na hajzlíku nepřečtu časopis. V lékárně už si nekoupíte rtuťový teploměr, Unie je zakázala prodávat. A tak teď máme Lisabon. Žijeme prý v demokratické zemi. Vzpomínáte si, že byste pro taková omezení někdy hlasovali ve volbách? Já ne. Tak kdo to zařídil? Kokoti. (Toto není sprosté slovo, ale terminus technikus z trilogie Spiknutí kokotů, kterou napsal  psychiatr, skrytý pod pseudonymem MUDr. X. Crement. ) Proč jsme byli plni nadšení při vstupu do EU? Byl to  pocit, že se staneme součástí nějaké širší naší společné Evropy. Skutečnost je taková, že ona Evropa je širší a společná, ale rozhodně ne naše. Byla a je francouzská či německá. A té Unii dneska podepíše nový prezident dodatek, který nás zaváže platit dluhy které nadělali jiní. Jakoby nám nestačily naše vlastní. Tak vzhůru do toho pane prezidente. A my se podíváme na pár titulků.

A u Hooka napsali: Ministerstvo práce a sociálních věcí má novej plán, kterej se třeba nám vod Hooka děsně líbí, protože prej se z jednej studie zjistilo, že mladý lidi nemaj práci, tedy že nehákujou, a že někteří by i něco občas dělali, ale ono ku*va není co, a tak že by každej, kdo dá mladýmu perspektivnímu zhulenci práci, za to od státu dostal čtyřiadvacet litrů, což nám přijde skvělý, protože vemte si, necháte někoho jedno dopoledne zametat vajgly na Pražským, pak mu poděkujete a na kontě vám přistanou takovýhle mergle je fakt naprosto dokonalý a nejenže to signalizuje, že tiskárny bankovek a státních cenin jedou v přesčasech, takže peněz je konečně dost, ale i to, že si ty naše vedoucí smažky definitivně vystřelily mozky tuzexovým skankem...

A zprávy o počasí: Včera mi bylo v diskusi vytknuto, že nešetřím popisem počasí používaje nadměrně výrazu klasika pana Kemra že chčije. Tak se dneska polepším, protože dneska nechčije. Zatím. Zato je kosa přenáramná, tak nějak kolem nuly, takže jarní sestřih na tři mm co jsem si nechal udělat mi zimou ztopořil. Podle předpovědi se ale má něco vysypat, asi podle staročeského tučňák si musí vrznout i kdyby měl zmrznout. Pohled z okna říká, že se nepletli. Akorát ty tučňáky zatím nevidím.

A z mého života: Podivné zvuky z chodby mne přinutily ve čtyři ráno vstát, vzit kvér a bos a po špičkách jít prozkoumat chodbu. Po několika pokusech o vloupání u sousedů v minulých dnech, z nichž jeden byl úspěšný a soused vyháněl z chodby nějaký opálený kluky, se nedalo jinak. K mému překvapení na chodbě cosi řachala mamuš. Poté co se mne lekla, koukla na mne a povídá: ať se vole nepostřelíš. No nezabili byste ju? Zase na druhé straně, kdo by mně  vařil, že?

A na Fejsbůku napsali:


A na závěr něco veselého  :

A to je dneska všecko.


Vloženo: 3. 4. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)