Hlody páteční aneb miluji naše média


Ptají se mne kamarádi a známí, co dělám ještě v ODS. S nadsázkou jim odpovídám, že někdo na konci musí zhasnout. Ale tento smutný bonmot nemyslím vážně. Ještě pořád věřím, že se ODS vzbudí a vzpomene si na svoje někdejší ideje.




 Jsou jednoduché. Svoboda jednotlivce, svoboda a možnost volby kterou jednotlivec realizuje své představy aniž by mu nějaký zbytnělý stát diktoval co smí či nesmí. Minimální stát, svobodné  liberální prostředí a volný trh. Podpora podnikání. Pomalé drolení těchto idejí které padly na oltář podivným koaličním slepencům s partnery o něž bych si neopřel ani kolo, nás přivedly na pokraj propasti. Vnitřní personální boje, ztráta hlavního cíle zaměněná za osobní cíle některých jednotlivců a leckde i boj frakcí. Místo tvrdé zdi proti podvodům, zadlužování a demagogii jsme se začali věnovat osobním a koaličním válkám jedněch proti druhým a ideje jsme z reálného života přenesli akorát tak na papír. Zřízením krajů se odpoutala část politiků od centrálního vedení, které už k ničemu nepotřebovali a rozjeli to na svých venkovských panstvích. Kamarádšofty se šibaly, kteří berou státní službu pouze jenom jako výtah k moci a penězům! Pověstné heslo o samočistících mechanizmech nemělo tu sílu jak jsme si mysleli. Klíčové ministerstvo financí jsme ponechali koaličnímu šíbrovi, jako bychom neměli své ekonomické experty. A těch pár co jsme měli jsme dokázali sami vyštvat. Pod heslem snižování propadu rozpočtu jsme navrhovali krávoviny, které pomalu ale jistě hnaly do ulic lidi, protože vládní rozpočtový guru se rozhodl že namísto škrtů v mandatorních výdajích státu podojí kdekoho aby díru naplnil příjmy. Asi neznal Reaganův bonmot: Nebojím se deficitu, je dost velký, aby se o sebe postaral. Nositel jakési evropské ceny pro galaktického ministra nepochopil, že zvedání daní podnikatelské sféře ekonomiku rozhodně nezrychlí, spíš naopak. Místo toho jsme pod jeho vedením dráždili tenčící se peněženky lidí tloustnoucími peněženkami vybraných jednotlivců na špičce státní správy. Moje milá ODS. Myslím že stojíme v bodu zlomu. Buďto se vrátíme ke kořenům našich idejí, nebo ztratíme ty poslední zbytky našich voličů a s tím i jedinou stranu, která má hájit osobní svobodu a osobní zodpovědnost! A zbytkům voličů a řadových členů nakonec zbudou akorát oči pro pláč. Nebo má naše vedení ještě nějakou kartu v rukávu? Protože jestli ne, pak budeme s vypoulenýma očima koukat jak nám ve volbách naskočí krásných 4,9%. Slibníci všech možných obskurních uskupení na tom makají až se z nich kouří. Že bychom my makali na tom abychom toto riziko eliminovali nevidím. Zato vidím plno různých Tomiů, Burešů, Peheů, Kellerů, Dvořákových, Šiklových a dalších jak pomalu ale jistě nahlodávají postavení pravice. Najde se někdo, kdo bouchne do stolu a udělá to na co všichni čekáme? Že vrátíme rozkolísané ODS její základy? Myslím, že by se našlo dost těch, co by to ocenili. Je čas na ofenzívu. BTW. Napsal kamarád: Jako skalní ódéesák se nestačím divit, co to ta moje partaj vyvádí. Strana, která si vetkla do názvu demokratická, se chová tak, jakoby její preference byly kdesi na špici, místo aby reflektovala, že atakuje hranici volitelnosti. A když to někam napíšete, sletí se hned plno kritiků, kteří místo zamyšlení jak z toho ven raději hned kritika umlčují. Je prý třeba neprat prádlo na veřejnosti. Jako by ta veřejnost byla tak blbá, že nevidí co se děje. Zastupující předseda se radí s jakýmsi bývalým vedoucím samoobsluhy z Monaca a nikomu to nevadí. Nikdo netuší, že jsme cestou poztráceli milion voličů, kteří se teď zmateně rozhlížejí, koho volit. Starého dobrého ptáka jsme nahradili ucmrdlým ptáčkem z Twitteru, jakobychom se za toho našeho styděli. Prý pro krátkost času, opustíme demokratické principy generace delegátů a ti jsou najmenováni kdoví odkud. V podpalubí to doutná, členská základna zatím tiše šumí, ale nahoře se tváří, že se nic neděje. Spousta lidí se mne ptá, co se to u nás děje a koho mají volit, když to u nás vypadá jak to vypadá. Programové teze vypouštíme postupně, takže se obávám že je ani do voleb nedáme dohromady všechny. A to už stačí. No a pojďme na titulky.

A zprávy o počasí: Žene se na nás zima, déšť, mlha a šedivák. Už o víkendu teploty klesnou na nulu. Meteorologové navíc vyhrožují, že nás čeká nejhorší zima za posledních sto let. Prý se bude vlnit fronta a taky přijde hřeben vysokého tlaku. Nevím sice co to znamená, ale pavouk pravil, že mám vytáhnout zimní deku a válenky. Taky požaduje zateplení domečku. Myslím, že si dost vymejšlí. Ale jak to tak vypadá, tak už nám u vody děvčata svýho bobra neukážou . 
                                                                                                                                                                                                              
A z mého života: Absolvoval jsem pravidelné vyšetření prostaty. Naštěstí už to nedělají tak, že vám tam strčí prst, ale prosvítí vás sonem jak těhotnou babu. Taky jsem načural do nějakýho trychtýře, kde mi počítač změřil sílu proudu. Pan doktor byl spokojen. Možná proto, že jsem mu ten vercajk nerozbil. Ale stejně už to holt není co to bývalo. Jó, kdysi, to jsem měl sílu jak Chuck Norris.

 A jeden volební od Rudy z Ostravy

A na Fejsbůku napsali:

A na konec něco veselého:

A to je dneska všecko.


Vloženo: 27. 9. 2013, autor: Petr Paulczynski (petr@paulczynski.cz)