Šéf brněnské redakce MFD se zamyslel v celostátním vydání v rubrice Názory nad volbami prezidenta. Je to jeho svaté právo a navíc to komentuje docela trefnými příměry.

Nezapře sice to co v Brně víme dávno, že tajně inklinuje k Zeleným nebo spíš neinklinuje k Modrým. Ale proti jedné větě z onoho článku musím protestovat. Pane Škrabale, kde jste byl na tom, že si ódeesáci v Brně posílají kulky už dávno? Máte-li na mysli, tu kulku co přišla kdysi mně, svůj názor a podezření kdo mi ji asi poslal jsem vyslovil už vyšetřovatelům policie. A věřte, že ani na vteřinu jsem nepomyslel na nikoho z ODS. Spíš bych řekl, že autoři zásilky byli z té části spektra, s nímž sice velmi nenápadně, ale přesto sympatizujete. A věřte, že to nebyla hra u mantinelu.

A zde článek o jehož předposlední větě mluvím.

Zelení a ČSSD odvedli skvělou práci u mantinelu.
Zelení a sociální demokraté odvedli na Pražském hradě skvělou práci. To prohlašuji jako člověk, který by měl raději za prezidenta Klausovu tenisovou pálku než Václava Klause. Dovolím si tak parafrázovat známé rčení z devadesátých let, že volby v Praze by vyhrála i Klausova tenisová raketa.
Martin Bursík a Jiří Paroubek bránili všemi možnými legálními prostředky zvolení pro ně i třeba pro mne naprosto nepřijatelného kandidáta.Pracovali naplno stejně, jako dělali vše pro Václava Klause jeho občanští demokraté.
Pokud se na to podíváme jako na hokejové utkání, ke kterému páteční konec prezidentského zápasu kolegyně Ivana Svobodová ve svém článku trefně přirovnala, tak takto se bojuje v play-off o titul.
Tvrdě, na tělo, s důrazem u mantinelu. Soupeř se provokuje k nedovoleným zákrokům, aby následovalo jeho vyloučení. Kapitáni hecují týmy, trenéři vymýšlejí taktiku, útočníci ostřelují branku soupeře. Na Hradě jako v hokejové aréně. Ve sportu to obdivujeme, tak proč nám to vadí v politice?
Po prohraném utkání si běžně stěžují poražení na ovlivněné rozhodčí. Vidíte nějaký rozdíl v tom, když premiér Mirek Topolánek hovoří po volbě o korupčním prostředí? V hokeji nakonec z tohoto důvodu zakázali kritizování rozhodčích. Prohrávat se musí umět, i když dostanete gól v poslední vteřině. V tomto směru se máme dál na co těšit, finálová série v pátek pokračuje.
Mnozí mohou namítnout, že politika přece není totéž jako zápasy gladiátorů na ledě. Bohužel, dnes už tomu tak je. Zlatí hoši z Nagana sklidili přece ještě daleko více prestiže, obdivu i lásky národa než normálně sklízí u nás do nebes vynášený úřad prezidenta. Prezident samozřejmě není pro naše osobní životy nic fatálního. Ale to není ani hokej. Většina z nás žila za Husáka, tak to přežije i za Bobošíkové...
Osoba současného prezidenta Václava Klause je natolik kontroverzní, že právě kvůli němu je současný prezidentský souboj tak vyhecovaný. Myslíte si, že by politici zelených či sociální demokracie a na druhé straně i ODS dělali takové psí kusy, kdyby ODS nominovala na nejvyšší ústavní post třeba šéfa Senátu Přemysla Sobotku?
To by si měli uvědomit všichni, kteří Klausovu jasnou názorovou vyhraněnost uvádějí jako přednost.
Václav Klaus je symbolem pro své nepřátele i příznivce. Je to muž, který dělí národ a jeho pět let na Hradě na tom nic nezměnilo. Spíše naopak.
Takže pozítří v play-off o českého prezidenta pokračujeme.
Usaďte se pohodlně před televizní přijímače a hlavně ostrý obraz a dobrý zvuk.
Chcete říci, že to opravdu přeháním? Že teď, když přišly dvěma nezávislým senátorkám, které volily Klause, poštou kulky z pistole, to překonalo všechny únosné mantinely?
Tak vám povím, že ódéesáci v Brně si kulky poštou posílají už dávno.
Sportu zdar a politice zvláště.

MF Dnes, 13.2.2008