Petr Paulczyňski: homepage

Mami, co je Erotic City

Seděly jsme s dcerou v autě a čekaly ve frontě na semafor s nejdelším intervalem červené ve střední Evropě. Alespoň mně se zdálo, že je nejdelší.

„Mami, co je to Erotic City“, koukala z okýnka a kopala do přední sedačky, jak to osmileté umí. „Obchod,“ povídám.

„Vidím, ne? S čím obchod?“

„S věcma.“

„No to je jasný, mami, ne. S jakejma věcma?“

„Pro dospělý.“

„Jako třeba kabáty tam prodávají?“

„No...“ rudnu a kuckám se smíchy. „Nějaký kabáty tam taky možná mají. Tak hele,“ nadechla jsem se jako Ian Thorpe před olympijským závodem, „řeknu ti to, děvče. Když se mají lidi hodně rádi, jako že se milujou, víš, jdou tam, koupí si věc, aby měli to milování ještě hezčí.“

„Jako myslíš sex, mami?“

„Jo, jako myslím sex,“ to už otáčím hlavu volant nevolant. „A ty víš, co je sex?“

„Mami,“ protáhne a zakroutí očima jako Hurvínek. „Mami, jsem snad malá? Vždyť víš, že se nám s Tádou pářili dinosauři, ne?“

„Ajo,“ vzpomněla jsem si, jak onehdy spolu šmudlali něco z lega.

Na semaforu blikla zelená.

Prostě si mě má malá žena jen vyzkoušela. Tak trochu vykoupala ve šťávě mé vlastní stydlivosti. Stydlivosti, po jejímž důvodu pořád pátrám. Snad podivný trest za hada a jablko...

Zvláštní věc, tyhle hovory o sexu. Vedeme je pořád. V práci, hospodách a kavárnách a občas i ve vlastních postelích. Kdybychom měli u pusy počítadlo, asi bychom se divili, co toho o sexu napovídáme. My dospělí je vedeme. Nikoli ale s vlastními dětmi. S těmi, které z něj vznikly. A které dají vzniknout stejným způsobem svým dětem. Kroutíme se jako žížaly, hystericky chichotáme, mácháme rukama, odbýváme napodobeninami a směšnými příklady, které moc nesedí. A maminko, jak jsem se dostala do bříška? No to se maminka a tatínek k sobě tulili.. Ale houby tulili. To by v posteli (na zadní sedačce auta nebo kde se všude tulí) stvořili tak akorát teplo. A kdyby se jim to náhodou povedlo, možná jen další klamané, kteří se pak ptají v ordinaci gynekologa, proč nemají pořád dítě, když už jsou rok manželé. A souložíte? Co prosím? Co je souložit?

Před časem mi řekla sexuoložka Hanka Fifková, že nejtěžší je pro rodiče vyslovit obyčejnou větu, penis se vsouvá do vagíny. Ani jí prý nešla přes pusu. Jenže pak vzala rozum do hrsti, nadechla se jako já před Erotic City a vyslovila ji. A když bylo její dceři sedmnáct, koupila jí k narozeninám vibrátor. Přiznává, že trochu přestřelila a pak z toho byla rozpačitá. Jen jí prý bylo líto, že už ho všechny holky na střední mají, jen ta její ne.

Vím, že tohle já nikdy nedokážu. Nebudu se ani pokoušet.

Chci se ale umět, až přijde čas, nadechnout k té nevinné větě.

Větě, která stojí od hada a jablka za celým světem.

http://mandausova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=167586


zpět | tisk | poslat odkaz
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 1581x, známka: 2.8
Kategorie: Něco lechtivého
online: 30
návštěv:

Locations of visitors to this page blog.idnes.cz
odkazy
Václav Klaus
eStat.cz
Město Brno
Moderní Brno
   ODS
   ODS Brno
   
   
   
   
odjinud aktuálně

TOPlist