V případu nákupu zbytečných a předražených obrněných transportérů Pandur konečně začíná být jasno. Několik přísně tajných depeší americké ambasády v Praze, které zveřejnil server WikiLeaks, totiž dokládá, že ambasáda dostala od rakouského (

Američany však vlastněného) výrobce transportérů varování, že náměstek ministra obrany Barták zorganizoval situaci, kdy byl kontrakt zrušen, aby pak mohl být obnoven s požadavkem nastrčeného chráněnce a přítele tehdejšího premiéra Topolánka Marka Dalíka na 18 milionů eur „provize“.

Jak dozajista víte, pozměněný kontrakt byl nakonec podepsán.

Jak možná také víte, jednání se opravdu zúčastnil, a to zcela nepochopitelně, neboť bez jakékoliv funkce či oficiálního pověření, Marek Dalík.

Žádné hospodské povídačky

Představa, že by pražská ambasáda posílala do Washingtonu nějaké hospodské povídačky, je absurdní.

V depeších se totiž jasně říká, že varování přišlo od „zástupce Steyru“, a to si pracovníci ambasády určitě nevycucali z prstu.

Ostatně stejné potvrdili i bývalí zástupci této firmy českým novinářům z MF DNES.

Pokud vyjdeme z těchto tří faktů, zdravým selským rozumem dojdeme k jedinému, zcela logickému a jasnému závěru: Američané nabídku zvážili a po patřičném dohadování o množství a ceně (počet pandurů byl snížen, cena za kus navýšena) akceptovali. Tomu nasvědčuje i nebývalá neochota americké ambasády vyjádřit se k uniklým informacím, kdy jedinou reakcí je odsouzení serveru WikiLeaks.

Což je logické: kdo sestavuje žebříčky míry korupce ve světě, těžko přizná, že jeho firmy v honbě za strategickými zakázkami uplácejí (byť se to mnohokrát v minulosti potvrdilo).

Mimochodem, při této příležitosti nelze nevzpomenout gripeny a britské řešení jednoznačného uplácení firmou BAE: drakonická pokuta do státní kasy za zastavení vyšetřování…

Nelze tedy, bohužel, ani v tomto případě očekávat jakoukoliv spolupráci s americkou stranou, která by vedla k rozkrytí úplatku, a představa, že vše bez aktivní zahraniční pomoci vyšetří česká policie a státní zastupitelství, je natolik nepravděpodobná, že hraničí s nulou.

Pro nás, kteří jsme to nakonec i s úplatkem všechno zaplatili, zbývá jediné: přestat žít v iluzích o světě velkého byznysu a neustále si připomínat, že ke korupci je vždy zapotřebí dvou stran. Na což jsme v poslední době v rámci halasně vytrubovaného, neboť zpolitizovaného, boje proti korupci jaksi pozapomněli…

Publikováno v deníku MF Dnes