Michael Kocáb, nový ministr zbytečných záležitostí přijel dnes do Brna vlakem. Málem by se chtělo zatleskat. Zdálo by se, že si vzpomněl na dřevní popřevratové doby, kdy ministři jeli od prezidenta na vládu autobusem. Tiskovku uspořádal na peroně.

Voláte bravo Kocáb? Tak hned přestaňte. Ukázalo se, že Kocáb je skutečný šoumen. Před nádražím nasedl do připravené vládní limuziny, která za ním přijela paralelně s vlakem a odjel na exkurzi do Muzea romské kultury. Toho skutečného. Máme v Brně totiž ještě jedno. Na ulici Životského máme specielní objekt, obývaný uvedenou menšinou, která si trvale dělá z chodníku veřejnou skládku. Na zeď jejich domku nějaká mrcha rasistická nastříkala nápis Muzeum romské kultury, tak teď máme v Brně tato muzea dvě. Tak nevím, do kterého pan ministr jel.

Ale jedno vím určitě. Návštěva tohoto muzea za přispění kamuflované jízdy vlakem, určitě není to pravé ořechové, co jsem si při výměně ve vedení tohoto ministerstva sliboval. S Džamilou byla aspoň sranda.

Také dnes napsalo Moderní Brno: Michael Kocáb se také rozhodl splnit svůj nástupní ministerský slib a vyjednal koupi areálu romského koncentráku. Naštěstí (zatím) nejde o areál v Letech, nýbrž o areál Žalov u Hodonína na Kunštátsku. Na Žalově není vepřín, pouze koupaliště, chatky a les, a tak jeho nákup nevyjde tak draho. Tedy nevyšel by tak draho, kdyby Kocáb neplánoval postavit v areálu vzdělávací centrum romské kultury.
Ovšem vyřeší-li to problémy s romskou menšinou, tak se proti tomu jaksi nedá říct nic, že...

Jak hluboko pronikl pan ministr do dané problematiky prokázal, když opět zopakoval co vše ví o soužití menšiny s okolím.  „Měl jsem k nim blízko již od dětství, můj zájem ale propukl teprve když jsem slyšel romskou hudbu. Ta je moje nejoblíbenější.“

A když už Michael najel tak tvrdě na romskou problematiku, mám pro něj jedno romské přísloví.

Dilino phenel, so džavel, goďaver džanel, so phenel.
Že nevíte co to je?
Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.