Tak nám “team ODS” poslední dobou předvádí jak nejlépe pomoci soupeři a prohrát zápas. Pánové Tlustý a Topolánek, totálně indisponováni vzájemnou nenávistí, pokouší se jeden druhého vyřadit ze sestavy bez ohledu na své spoluhráče i lidi na tribunách.

Squadra azzura však bohužel nemá v současné době silnou osobnost trenéra, který by je na nějaký čas poslal trénovat se záložním týmem, než vychladnou hlavy a opadnou vášně. Místo toho se tam ocitná jen naivní benjamínek, který vzájemné půtky servíroval na stříbrném podnose novinářům.

Avšak konec sportovní terminologie. Situace by byla k pousmání, pokud by se nejednalo o významné hybatele společenského a politického dění v naší vlasti. Že je život za zdmi vládních a parlamentních paláců jedna velká perfidnost pochopí při průběžném sledování našich vrcholných představitelů i malé dítě. Obyčejný člověk je tedy ochoten připustit, že při prosazování volebního programu do praxe je někdy potřeba udělat i krok mimo rámec příruček Gutha-Jarkovského, avšak nesmí to býti za hranicí vyššího principu mravního a zpronevěry stěžejních tezí definujících politiku strany.

Vlastimil Tlustý, byť jeden zmála vysoce postavených funkcionářů ODS, který byl před rokem 1989 členem totalitní bolševické partaje, dokázal tuto svoji indispozici pro pravicového politika celkem slušně vyvážit svojí vizí ekonomické reformy, mající hlavu i patu,mající smysl a probouzející noční můry u kokurenčních partají setrvávajících do dnešní doby na levičáckých principech okrádání bohatších a podpácení líných a neschopných s volebním právem.Myšlenka spravedlivé rovné daně, nižších odvodů a další náměty vedoucí k většímu bohatství pracovitého občana, minimalizace obludného státního přerozdělování, snížení stavu úředníků a s tím tedy spojené snížené riziko korupce, vedla k až hysterickému kydání špíny a posměšných nadávek na jeho osobu ze strany spojené paroubkovofilipovy levice.

Byl tedy vzat na milost i pravicovým voličem, který by mu býval se skřípěním zubů odpustil i taneček s rudou děvkou, který jej mě lvynést na vyšší kariérní post. Čas však bohužel ukázal, že lidé se stranickou legitimací KSČ jsou v principu všichni stejní. Jejich charakterová vada se nazývá posedlost mocí a vlastním egem. Z lidského hlediska je možné pochopit frustraci, když mu jeho ekonomické dítko poslal předseda Topolánek do kytek při vyjednávání o vládním prohlášení, ale mohl by vědět,že při současném volebním systému byla druhá varianta jen předání moci ČSSD a tedy katastrofa daleko obludnějších rozměrů. 

Místo ministra financí tedy jen řadovým poslancem. Místo promenády v záři reflektorů jen rebelem ve vlastní straně. Místo vlastní, opravdu slušné pravicové reformy, jen připodělaný odvar z dílny velkého fábula Kalouska. Vše se pomalu nasčítává. Tlustý zatrpkne a začíná bojovat proti osobě, která je z jeho pozice hlaním viníkem této situace- a to je premiér Topolánek. 

Právě v této době se však také ukázal marginální nedostatek politické vyspělosti Mirka Topolánka. Místo toho, aby se snažil svého hlavního ekonomického experta nějakým slušným způsobem využít ve prospěch programového prohlášení ODS, i když jen v intencích trojkoaliční dohody, začal jej ponižovat a dehonestovat. A Tlustý začal kouti pikle.Když padnu do žumpy já, tak musí i premiér.

Zde je počátek současné “novakauzy” Morava. Uražený poslanec Tlustý překročil všechny meze slušného jednání, když místo státnického nadhledu, dočasného ústupu z pozic a přípravy přesvědčivějšího volebního výsledku, který by (s eventualitouvětšinového systému) zaručil budoucí prosazení jeho teorie do praxe, raději sáhl podiktafonu Janka Kroupy. Co chtěl dokázat ? Že se Topolánek taky koupe ? Že antikrist Dalík řídí osudy občanů této země ? Že kluci nahoře si hrají na vlastním písečku a Vlastíkovi nepůjčí bábovičku ?

Dokázal jediné – dostal červený puntík do deníčku od svých nových obdivovatelů Jiřího Paroubka a Bohuše Sobotky. Horší urážka pro ekonoma, který se pokládá za pravicového, nemůže v této zemi existovat. Kariéra Vlastimila Tlustého dostala pořádně na frak a s ní i první sen o opravdu liberálním řízení našeho státu. Nezbývá než doufat, že se ODS vzpamatuje a místo plácání o tom “kdo-komu-co” začne pořádně makat. Svým jednáním v poslední době totiž jen nahrává svým politickým oponentům a tedy státnímu monopolnímu kapitalismu ovládanému korupcí, který levicoví naivisté vznešeně nazývají třetí cesta, popřípadě, s upevněním moci vládnoucí partaje pomocí totalitních praktik - socialismus.

To je opravdu tristní konstatování v době, kdy se každým dnem blíží podzimní volby a věčně druhý vítěz mohl dostat stříbrnou meaili naposledy a zřejmý nástupce Ráth by konečně softbolševiky připoutal k hranici nevolitelnosti. Místo toho se oranžová peříčka natřásají a hrudníčky dmou pýchou při exhibicích na tiskových konferencích. Takže pánové ODS nahoře, jde vám o ty lidi, kteří ještě věří malému efektivnímu státu s liberálními principy ekonomiky a důrazem na svobodu občana, nebo si budete raději foukat bebíčka, které si navzájem způsobujete v rámci vnitrostranického tokání tetřevů hlušců ? Vemte si tedy raději příklad z poslance Moravy, který celé straně pošramocenou reputaci paradoxně vylepšil jediným myslitelným a charakterním činem za poslední týden - vzdáním se poslaneckých prebend. Snad je to svítání na lepší časy.

http://www.eportal.cz/Articles/1943-topolanek-out-tlusty-foulball-paroubek-advantage-.aspx