Petr Paulczyňski: homepage

Zastavte Zemi, chci vystoupit!

Před pár dny jsme se všichni dozvěděli rozhodnutí Nobelova výboru, že letošní Nobelovu cenu míru obdrží napůl Al Gore a kolektiv Mezinárodního panelu pro klimatické změny. Laik žasne, odborník se nestačí divit. Že by se Al Gore a pracovníci IPCC zasloužili o zastavení nějaké války? Třeba té v Iráku? Nebo v Palestině?

 To asi ne. V každém případě je jisté, že je to rozhodnutí politické, chudák zakladatel ceny Alfréd Nobel, ten se už asi poněkolikáté musí otáčet v hrobě. Jediné, co ho může uklidnit, je fakt, že cena za mír není udělována jeho rodným Švédskem, ale rozhoduje se o ní v sousedním Norsku v parlamentu.

Na rozdíl od cen za fyziku, chemii a medicínu, kde je cena udělována většinou za vyřešení konkrétního problému, jsou ostatní ceny, tedy za mír, literaturu a ekonomii poněkud kontroverzní a hodnocení oceněného díla je vždy subjektivně ovlivněno emocemi, nezřídka však i politickou situací. Jak si jinak vysvětlit, že Nobelovu cenu za mír dostal například Jásir Arafat, terorista s rukama od krve ne po lokty, ale rovnou po ramena. Dalším nositelem této ceny je i například Michail Gorbačov jako vrcholný stranický představitel komunistického Ruska. Sice spustil perestrojku, ponechal evropské země tehdejšího sovětského bloku svému osudu a ukončil studenou válku, ale ono mu také nic jiného nezbylo. Společně s ním by měl tuto cenu totiž dostat i Ronald Reagan, který zbrojním programem donutil Sovětský svaz kapitulovat.

Sám Albert Gore je kontroverzní postava. V osmdesátých letech se rozhodl bojovat proti rockové hudbě, že prý je škodlivá. Neuspěl. A tak se stal odborníkem na něco jiného. Čile obchoduje s emisními povolenkami, takže se velmi brzy na něj všichni budeme finančně skládat. V rámci své propagandistické reklamní kampaně uspořádal pokryteckou hudební show, to mu už asi hlasitá hudba nepřišla škodlivá. Ač jiné nabádá k úsporám, pokrytecky sám pro sebe spotřebuje elektřiny jako menší městečko. Na druhou stranu má však značnou zásluhu na vstupu USA do projektu Mezinárodní kosmické stanice. Kdyby dostal Nobelovu cenu míru právě za tento počin, nikoliv za lži o klimatu, nebudu osobně vůbec nic namítat a budu mu toto ocenění ze srdce přát.

Každopádně mají faráři i ministranti zeleného náboženství co oslavovat, zvítězila hloupost nad racionálním úsudkem. Legrace by ovšem byla, kdyby se předpovědi klimatických alarmistů nevyplnily, což se klidně může stát, stačí pár let počkat. A pak by třeba mohl Nobelovu cenu míru dostat Václav Klaus, že varoval před zbytečnými drahými opatřeními. To by pak byla opravdu groteska, která by za více než stoletou historii Nobelových cen neměla obdoby. Ale nijak zvlášť by mě to nepřekvapilo.

Co mě však překvapuje, je lhostejnost vrcholných politiků k problému, který právě oni společně s Al Gorem dělají, že ho řeší, tedy záchranu planety od všeho zlého. Mám důvodné podezření, že o tom sice všichni mluví, ale je to jen zástěrka k největšímu byznysu v dějinách lidstva. Kdyby totiž situace se skleníkovými plyny byla skutečně vážná, dělala by se skutečná opatření, které by emise těchto plynů doopravdy snížily. Což se neděje. Zářivým příkladem je obracení se zády k jaderné energetice, která v současné době jako jediná dokáže bez emisí zajistit energetické potřeby lidstva. A nejmarkantnější je to u nahrazování spalování uhlíku spalováním uhlíku za tu cenu, že místo potravin se pěstují na polích technické plodiny.

Zelení však pro stromy nevidí les, skutečné problémy lidstvo teprve čekají, pokud se ho ve zdraví dožije a bude v dobré ekonomické kondici, pokud se nestane, že nás zelení vrátí do středověku, případně rovnou zpátky na stromy. Zelení v podstatě popírají evoluci a neuvědomují si, že všechno nejen na Zemi, ale v celém vesmíru podléhá vývoji. Pokud shodou mnoha náhod na nějakém místě ve vesmíru může vzniknout život, pak na tomto místě jsou vhodné podmínky pro život jen po omezenou dobu. A to se týká i naší planety. V řádech tisíců let se tady ještě nic vážného dít nemusí, občas si odfoukne nějaký megavulkán, občas nám sem dopadne nějaké vesmírné těleso, což se v historii planety i života na ní stalo již mnohokrát. Nevíme, jak se v nejbližších stovkách a tisících let bude vyvíjet klima na Zemi, nevíme totiž, co všechno ho ovlivňuje a mnohé z vlivů, o kterých víme, nejdou prozatím předpovědět. Jedno však víme jistě, za nějakou dobu již podmínky pro život na Zemi být nemusí. Slunce totiž jako každá hvězda od svého zrodu po svůj zánik neustále zvyšuje svůj zářivý výkon a nejpozději za několik stovek milionů let už pro nás povrch Země s výjimkou polárních oblastí nebude obyvatelný. A i kdyby se nám podařilo tady přežít, tak za několik miliard let Slunci dojde v jádru palivo, jeho atmosféra se rozepne až k dráze Země, která se tím pádem stane kapkou tekutého kovu, a poté po odvržení části atmosféry ve formě planetární mlhoviny Slunce zkolabuje do podoby bílého trpaslíka.

Do té doby se lidstvo musí rozhodnout, zda se nechá usmažit zaživa nebo se včas přestěhuje k nějaké mladé hvězdě, ze které může čerpat energii po další miliardy let. Přestěhovat se však musí i s velkou částí biosféry, protože už spisovatelé Starého zákona moudře věděli, že člověk ke svému životu potřebuje rozsáhlou biodiverzitu, takže celé to může připomínat megalomanskou Noemovu archu. Na tyto úvahy je zatím času dost, píšu o tom z toho důvodu, že spíše logickým krokem by bylo snažit se ze Země získat maximum pro naše další přežití někde jinde. Je mi jasné, že mě zelení budou napadat, že podporuji ničení přírody, ale já to cítím trochu jinak než oni. Necítím se být vinen za to, že jsem člověk a nehodlám trpět žádnou formou sebemrskačství. Neznám žádný biologický druh, který by po sobě uklízel. Naopak, každý biologický druh se snaží získat z prostředí maximum energie a živin pro svůj růst a svoje rozmnožování a zcela bezohledně likviduje případnou konkurenci v boji o zdroje. Nejdůležitější je snaha o přežití vlastního druhu. Ale tento argument pravděpodobně zelení neznají. Čím se však ostatní druhy od člověka liší? Neplýtvají zdroji, člověk ano. Stavění paláců vládcům je plýtvání, stavění větrných elektráren, které takřka nic nevyrábějí, je plýtvání, spalování biomasy je plýtvání. Pouliční osvětlení, které svítí do všech směrů, je plýtvání. Ale říkejte to zeleným mozkům.

V každém případě mě udělení ceny Al Goreovi definitivně přesvědčilo, že inteligence je vzácná nejen ve vesmíru, ale i na Zemi. V takovém případě označení lidského druhu jako člověk rozumný zní nejen poněkud neskromně, ale i dosti nepravdivě. V takovém případě by stálo za úvahu, zda se po nějaké vhodnější planetě nepodívat co nejdříve. Možná by se žilo lépe se zelenými pidimužíky než se zelenými mozky.


www.asu.cas.cz/~sula

Převzato z Neviditelného psa se souhlasem autora



zpět | tisk | poslat odkaz
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 1813x, známka: 2.9
Kategorie: Nalezeno na webu
online: 24
návštěv:

Locations of visitors to this page blog.idnes.cz
odkazy
Václav Klaus
eStat.cz
Město Brno
Moderní Brno
   ODS
   ODS Brno
   
   
   
   
odjinud aktuálně

TOPlist