V nezáviděníhodné pozici je nový ředitel brněnského televizního studia veřejnoprávní České televize. Již předtím, co byla zveřejněna jména účastníků konkurzu, se v médiích objevily hlasy, vymezující se negativně právě proti Karlu Burianovi.

Poté, co výběrová komise doporučila právě Buriana, byl návrh předán Radě ČT generálním ředitelem Jiřím Janečkem. Rada následně Buriana do funkce ředitele TS Brno posvětila sedmi hlasy z devíti přítomných (více zde a zde). Burian se otěží brněnského televizního studia chopil ihned po Novém roce.

Jihomoravské brněnské studio ČT ale není jediným příkladem podobných kritických scénářů poslední doby. Nový rok přinesl hned dvě petice či výzvy, volající po personální změně, související s příchodem nových manažérů veřejnoprávních médií. výhrady se týkaly také Barbory Tachecí, nové ředitelky Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, která musí čelit ostré kritice posluchačů a zejména pak několikatisícovému davu signatářů petice proti programové a personální revoluci, kterou provedla v Radiožurnálu. Druhá petice, přesněji však řečeno výzva, se snáší na hlavu ředitele Buriana, také člena managementu veřejnoprávního média.

Všechno zlé může také někdy být pro něco dobré, zvláště je-li záměr věcný a nikoli osobní. O to spíše, když se jedná o veřejností financovanované sdělovací prostředky a tedy i jejich vedení. Nechci se v tomto článku věnovat problematice Radiožurnálu, ale v kauze brněnského televizního studia ČT je nutné konstatovat, že je zřejmá spíše osobní nevraživost, snaha o prosazení vlatního názoru všemi prostředky spíše, než záměr pomoci věci.

Čeho si člověk musí v případě výzvy k odstoupení Karla Buriana všimnout na první pohled je, že jejím iniciátorem a garantem je člen Rady České televize Jiří Voráč. Ten je zároveň součástí menšinové opozice Rady ČT, což lze statisticky dokázat z výsledků hlasování tohoto orgánu. Jeho postoj je natolik viditelný, že jej potvrdí každý, kdo se pravidelně zasedání kontrolního orgánu ČT zúčastňuje. Voráč se netajil například kritickými ohlasy na postup generálního ředitele Janečka při výběrovém řízení na poskytnutí práv potřebných pro vydávání DVD s tituly ČT (konkrétně se jednalo o 30 případů majora Zemena). A jeho přítelkyně, novinářka MfD Ivana Svobodová, přinesla několik článků, které se tématu věnovaly (např. zde). „Mimochodem“, byla to právě Svobodová, která (viz zde či zde) upozorňovala právě na Burianovu kandidaturu do čela brněnského TS. Svobodová se médiím na stránkách MfD věnuje prokazatelně výhradně v kauzách, v nichž vystupuje také Voráč. Nic proti gustu a redakční politice MfD. Ovšem o pravdivosti a korektnosti článků, názorů i v nich uvedených fakt se, slovy klasika, dá s úspěchem pochybovat. Takže Svobodová plete jména, poukazuje na vztahy mezi osobami, které se nejemže neznají, ale jsou v kontradikčním postavení apod.

Voráč však není jediný, kdo se ve brněnské výzvě angažoval. Prokazatelně spolu s ním signatáře „obvolával“ brněnský režisér Břetislav Rychlík, který má přes svou firmu značné příjmy právě z brněnského televizního studia ČT. Možná proto se také pod společnou výzvu čtyřiadvaceti jihomoravských osobností převážně kulturního života nepodepsal. „Petici mi poslal pan Voráč, ale Rychlík mě o celé věci informoval,“ potvrdil jeden ze signatářů a dodal: „Když, tak zavolejte panu Rychlíkovi, který je vlastně takový šéf toho celýho podniku.“

Zajímavé jsou názory třetiny osob, které podepsaly Novoroční výzvu k odstoupení nového ředitele brněnského studia České televize. Tyto osobnosti apelují na odstoupení Karla Buriana z funkce, protože „škodí pověsti České televize a jejího brněnského studia, stejně jako pověsti města Brna a regionu“. Výzvu otisklo vícero médií, je k dispozici například zde. Přestože se s Karlem Burianem někteří pod výzvou podepsaní neznají, neznají jeho práci a nikdy s ním nepřišli do kontaktu, podepsali a chtějí, aby konkrétně on odstoupil. Podle svých vlastních slov totiž “věří lidem, kteří výzvu připravili a předali k podesání“. Hlubší porozumění problému včetně dokumentů a přesvědčivý postoj vzhledem k ofenzivě vůči konkrétnímu člověku pak většině dotázaných chybí. Když jsem s nimi jednotlivě hovořil, zaznělo například: „Řada přátel, kteří mě upozornili, abych se této věci nevěnoval, protože mojí parketou je něco jiného, ale upozornili mě na to, tak jsem se k nim připojil.“ Nebo: „Finanční machinace? Něco takového tam bylo a psalo se o tom v Brně…“ Či dále: „Měl jsem možnost sledovat Burianovu činnost a co se v televizi dělo. Navíc Brno je malé a ten okruh lidí, kteří se tu znají, je prostě už vymezený a už víme dobře, o co usilují, zkrátka, zda je to osoba důvěryhodná, či nikoliv. Ti co podepsali, se v mém pohledu na věci vždycky osvědčili.“ Přestože také výzva uvádí, že Burian musel odejít pro vážná profesní pochybení, ozval se mezi těmi, co podepsali názor, který společnému znění výzvy odporuje a rozhodně celá odpověď stojí za zveřejnění: „Ale podle faktů, které jsou ve výzvě uvedené, si taky myslím, že člověk s historií pana Buriana, i když je jistě profesně způsobilý, pokud ho ta komise vybrala, tak že by neměl takové místo zastávat a ačkoliv předpokládám, že to může být vnímáno jako zvláštní, když se podepisuju, ačkoliv s tou věcí zkušenost nemám, tak si myslím, že se tato situace může stát prostě kdekoliv a pak tu pomoc bude potřebovat zase někdo jiný.“

O tom, že důvěryhodnou osobou pro signatáře výzvy je právě Jiří Voráč, svědčí například tento názor: „Věřím panu Voráčovi, který je odborník, který jistě má možnost přístupu k dokumentům, ke kterým někdo třeba přístup nemá.“ A to je pravda, Jiří Voráč je odborník a člen Rady ČT. Avšak tím, že shromáždil přes dvě desítky zvučných jmen z jihomoravských kulturních a intelektuálních kruhů a sám se podepsal jako vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU v Brně a člen Rady ČT, postavil se do střetu zájmu se samotným orgánem, jehož je členem. Zpochybňuje totiž jeho rozhodnutí. Rada České televize je kolektivním orgánem, který svým hlasováním zaručuje demokratičnost rozhodování. V každém demokratickém systému existují samozřejmě opoziční hlasy, které jsou různě silné. I přes výhrady by však výsledek demokratické volby měl být přijat všemi, tedy právě také opozicí. Potvrzuje to i předseda Rady ČT Jiří Baumruk: „Dostal se (Jiří Voráč, pozn. red.) do střetu zájmů, který však výrazně poškodil jak Radu ČT jako volený kontrolní orgán, tak jednotlivé členy Rady ČT, zejména svým hloupým a neuváženým tvrzením o mafiích (viz rozhovor s J.V. z Brněnského deníku, pozn. red.). (…) Jako Rada ČT budeme nějakým způsobem reagovat na tyto sóloaktivistické akce pana Voráče.“

Také místopředsedkyně Rady ČT Helena Fingerová neskrývá znepokojení z Voráčova konstatování v rozhovoru pro Deník: „Uvažuji o tom, že budu žádat mediální komisi, aby se začala tou záležitostí zabývat, aby zvážila, jestli člověk, který zpochybňuje většinu a porušuje demokratické principy, patří do Rady ČT. Budu se ptát mediální komise, jestli je možné, aby se člen Rady ČT takto choval…“

Voráčovo jednání ostatně zavání spíše zbrklými praktikami, než iteligentním postupem, který by měl jednání člena kontrolního orgánu doprovázet .

Nalezeno na : http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=224748
V originále článku jsou funkční odkazy na další dokumenty.

Otištěno s laskavým souhlasem autora.