Jeho Veličenstvo Pan Poslanec I.
Koncentrovanou dávku lidské nadutosti a blbosti dostali posluchači Radiofóra 19.března 2008 z úst sociálnědemokratického poslance Miloslava Kaly.
V diskusi s náměstkyní primátora Prahy Markétou Reedovou zde obhajoval zákon, který umožňuje poslancům jezdit zdarma městskou hromadnou dopravou. Pohoršil se nad tím, že si jedna z nejvyšších představitelek magistrátu Prahy dovoluje porušovat zákon a chtěla by od poslanců vybírat jízdné za MHD. Markéta Reedová zcela správně argumentovala tím, že by si poslanci brzy mohli také odhlasovat zákon, podle kterého by měli zdarma i elektřinu, vodné a stočné, nebo také holiče, aby vypadali hezky.
Miloslav Kala celou záležitost označil nálepkou populismu a korunu tomu všemu nasadil, když prohlásil, jak je dobře, že zákonodárci mají příležitost projet se občas tramvají, aby svým voličům dali najevo, že jsou jedni z nich.
Pan poslanec má zřejmě vysoké mínění o míře své popularity. Podobně jako drtivou většinu zákonodárců jej totiž široká veřejnost vůbec nezná. Maximálně z krátkého záběru kamery při jednání sněmovny, kdy jako jeden z mnoha předstírá činnost tím, že čumí do notebooku nebo se dloube v nose. Aby jej někdo v pražské tramvaji poznal, musel by si do ní nastoupit s transparentem „Lidé hleďte! Jsem sociálnědemokratický poslanec Miloslav Kala a stejně jako vy jsem se snížil k něčemu tak potupnému jako je jízda tramvají! Vezu se sice zadarmo, ale buďte rádi, že jsem s vámi!“ Je možné, že by pak spolucestující padli na zadek, podobně, jako kdyby do tramvaje nastoupil Karel Gott.
Voliči sociální demokracie, a nejen oni, mohou mít radost. Z tohoto příkladu je jasné, že nám nevládne žádná novodobá šlechta, která si naordinovala takovou dávku imunity, že je imunní téměř vůči všemu, nýbrž obyčejní lidé. Prostě jedni z nás, prosťáčků.






