Mediální příběh Daniela Landy
Pěkný článek na Česká media. Zde je jeho závěr:
Kapitolou samou pro sebe je pokřik některých brněnských intelektuálů, například performera Petra Váši, který vydal prohlášení protestující proti tomu, aby Landa byl uváděn v tamním Národním divadle.
Váša ve svém prohlášení velmi silnými slovy říká, že „osoby jako je Landa“ v tomto kontextu nemají co pohledávat, že jej nejsou hodny. Tím zároveň říká, že zaprvé on je tím, kdo posoudí, čeho je kdo hoden, za druhé to, že on sám podobných poct hoden je, protože dělá umění vyšší a hodnotnější než „osoby jako Landa.“ Vášův protest lze chápat jednak jako upřímný stesk brněnského patriota, kterému nevoní Landova marketingová strategie a je pohoršen tím, že právě Národní divadlo v moravské metropoli něčemu takovému dává prostor jaksi i za něj – za Vášu.
V tom se Váša chová podobně elitářsky jako většina našich novinářů, kteří stanovují hodnotový žebříček a nesnesou odlišné názory. Ale nelze se zároveň zbavit dojmu, že i ve Vášově protestu je kus podobné hořkosti, jakou vyzpíval Jaroslav Hutka ve své folkové filipice vůči Jaromíru Nohavicovi. Je to tak. Landa a Nohavica jsou úspěšní, mají diváky, desky a peníze. Váša i Hutka toho všeho mají jen nepatrný zlomeček, a to jistě pociťují úkorně. Ale nezamyslí se, zda není chyba také v nich, hledají viníka tu v Nohavicovi, tu v Landovi. A to je poněkud farizejské.
Ostatně jako celý ten mediální boj proti Landovi. Vítězem toho boje totiž bude – zas a znovu – jen Landa. Ale vysvětlujte to českým novinářům…







