Na nemocniční lůžko Danielu Landovi otázky zaslal jef Kratochvil.
Jsem  si vědom, že legendární brněnský spisovatel Milan Kundera v knize o slovech, u hesla Interview konstatoval:

1) Žurnalista vám klade otázky, které zajímají jeho, a ne vás.
2) Z vašich odpovědí použije jen těch, které se mu hodí.
3) Převede je do svého slovníku, svého způsobu myšlení. Po příkladu amerického žurnalismu se ani neuráčí, aby vám dal schválit věty, které vám vsunul do úst. Interwiev vyjde. Utěšujete se: bude rychle zapomenuto! Omyl. Bude citováno!

Proto vám budu vděčný, když na tyto více méně obecné a naivní otázky,( některé jsem již položil hluboce věřícímu člověku)  odpovíte jen v případě budete-li chtít(nejedná se o klasický interwiev), po případě odpovíte na něco úplně jiného, než jsem se zeptal, či zvolíte jinou formu komunikace s našimi čtenáři.

*Jak by asi reagovali dnešní pseudokritici vaši písňové tvorby na texty skupiny Pink Floyd (Another Brick In The Wall) ? 

Nejsem si jist, zda si ti kritici něco skutečně bez předsudků poslechli. Každý jsme jiný a tak rozumím tomu, že člověk, který žije ve zcela jiném prostředí  a podléhá zcela jiným vlivům, mé tvorbě naprosto nerozumí. Pro některé je to patos, pro mne je to můj „horsko-dráhový“ opravdový život. Lidé by si možná měli konečně uvědomit, že nejsme všichni stejní a ani stejně neuvažujeme a smířit se s tím. Nevyhledávám střety, útoky se snažím bez hněvu a ukřivdění zvládat. Neříkám, že je to vždycky jednoduché, protože téměř vždy je to spekulace o spekulaci a bublina z bubliny. Novináři by mohli být větší profesionálové a neměli by nechat pronikat do své práce osobní antipatie. Když vytrhnete nějakou větu či text Pink Floyd z kontextu (stejně jako to dělají u Krysaře) máte trumfové eso - můžete to označit za cokoliv a pro občana země, která o P.F. nic neví, to bude svatou doloženou pravdou. Jen záleží co si vyškubnete. 

*Dovolím si  položit muzikálovou otázku: Proč Kristovi se vše vymklo z rukou, bylo to chybou strategie v dobrém i zlém, anebo si zvolil špatnou dobu a zaostalou zem? Bez rádia, bez novin a televize se dá lidem těžko prodat sebelepší vize. Co ti další tam nahoře, vyšli mu vstříc, koho vlastně kromě sebe cenili si víc? Chtěl zemřít dobrovolně nebo to byl omyl? 

Bohužel, lidé jsou schopni znehodnotit i to nejčistší, takže v mnoha případech se tento ušlechtilý jedinec stal jakýmsi zaklínadlem a prostředkem k moci, a to někdy i těm nejhorším darebákům. Jeho vina to určitě není, láska přece není o strategii. Náboženství, jak ho vnímám, vinoucí se dějinami, je bohužel jak o strategii, tak o obrovské moci a často také o touze po ní. Těžko se to ale zobecňuje. Hleďme raději i v tomto ohledu na konání jednotlivců. Křesťanství vnímám jako hluboukou a tajemnou alegorii.

*Zůstaňme chvíli u víry. Nietzsche vidí v Bohu radikální popření vůle a svobody, hlásá nadčlověka (Nadčlověk je smysl země. Vaše vůle nechť dí: Nadčlověk!). Jak to cítíte vy? 

Vycházím z faktu, že jediná skutečně doložitelná pravda o Bohu zní - nevíme. Proto je pro mne víra otázkou skutečné volby. Já jsem si svobodně vybral: věřím a přináší mi to velkou svobodu i vůli. Nietzsche volil opak, možná decimován věčnými náboženskými půtkami, možná z jiného důvodu. Rozdíl mezi vírou a náboženstvím mi často připadá jako rozdíl mezi skutečnou spravedlností a právem v současné ČR.

*Křesťanští myslitelé dokazovali potřebu státní moci vzhledem k lidské slabosti a hříšnosti (dejte císaři, co je císařovo…), ovšem žádná jeho podoba se zatím nepřiblížila ideálu. Kudy tedy ? 

Netuším, ale jedním jsem si zcela jist - lidé by měli být za svůj život a budoucnost daleko osobně odpovědnější a neměli by svalovat svůj osud na špatný stát nebo nějaké jeho jiné obyvatele. Stát jsme my všichni. Přece to není rodič, který vás vodí za ruku. Jenže v důsledku dlouhého komunistického období jej tak mnoho lidí vnímá a dlouho vnímat bude. 

*Hodně se ve vašem případě hovoří o zneužitelnosti moci, kterou jste získal svojí popularitou. Kdo vlastně u nás má největší moc (televize?!?)? 

Média. Vládne nám médiokracie, tedy nikdo a všichni. Žádná vize, žádná krásná a moudrá naděje do budoucnosti. Nic. Vládnou nám řeči, kecy a tlachy všech o všem. Takový mám alespoň často pocit.
Nelhat, nezávidět, být věrný partnerovi, neničit přírodu, ctít své rodiče, nezanedbávat děti, neprotivit se svému svědomí …to jsou vaše proklamace, proboha je to vůbec realizovatelné ve světě, kde ochrana přírody je znásilněna k politickým kariérám, děti jsou sexuálně zneužívány, rodiče jsou zapomenuty , v krematoriích se hromadí nevyzvednuté urny a sexuální promiskuita je považována za samozřejmost už i v politických elitách ?
Jde především o to se zuby nehty snažit. Mít nějaký světlý bod, pojmenování hodnot, které jsou nám drahé a které se snažením o jejich dodržování pokusíme propagovat. Opravdu je nejdůležitější ta snaha. Jsou ti, co to dokážou a ti, co se „jen“ snaží, ale já si nesmírně vážím všech. Nechápu, proč to média a diskutéry tak dráždí, nikomu to nenutíme, snažíme se jen sami ze své svobodné vůle. Snažíme se prostě jen každý den vědomě rozeznívat své svědomí.

*Má-li uspět člověk, musí hořet. Uspěl jste, cítíte v sobě plameny? 

Hořím sněním, touhou a nadějí. Zatím se celkem daří.

*Někdy je jazyk tou nejmocnější zbraní, ať v dobrém či ve zlém jste dobrý rétorik, nezneužíváte toho? 

Nemám ten pocit. Do politiky se nepletu a mnoho let jsem se nevyslovil ani proti žádnému člověku, ani proti nějaké skupině. Snažím se ve své tvorbě pranýřovat špatné nebo naopak vyzdvihovat dobré povahové vlastnosti. Takže ani žádný prostor pro zneužití nevidím.

*Filosof říká nejsmutnější je takový svět, v němž vyrůstají smutné děti, jaké jsou vaše? 

Moje děti jsou veselé, ale to neznamená, že bychom se neměli pokoušet ten svět pro ně zkrásnit a zjednodušit. Je tu velké množství dětí neveselých. Svým chápáním civilizace a společnosti vůbec nebereme na ty budoucí ohled. Budu se snažit na trh myšlenek přinášet nápady, které by mohly způsobit pozitivní změnu. 

*Přílišné bezpečí přivádí lidi často do nebezpečí,  jak lidi udržet v pozoru před nečekanými katastrofami ? 

Jo jo, až to sem pleskne nějaká planetka, pak možná zmlknou i kafralové, co vědí všechno o všem a začnou se pokorně rozhlížet po někom, kdo jim obstará vodu, teplo a základní potraviny. Lidé by se aspoň na chvíli opět začali cítit jako společenství, kde jsou úkoly víceméně rozdělené a každý potřebuje každého. Dnes tomu tak není, jsme přežraní a nevážíme si ničeho, natož jeden druhého.

*Bojíte se samozvaných majitelů Pravdy? 

Dokud nemají v ruce klacky nebo pušky, tak ne. Začnu se třást, až přijde nějaká hlubší ekonomická krize. Nebojím se symbolů, pravý nepřítel a porodní bába velkých šmejdů vlastnících Pravdu je totiž bída a hlad. Obávám se, že si nyní společnost před zlem hlídá ty špatné dveře, ale zas chápu, že je to jednodušší pro orientaci v tomto přeinformovaném světě.

*Kormidelník má už velkou odpovědnost za celou družinu, rozhoduje, „poroučí“, ale nejprve se jako plavčík naučil poslouchat. Je to i váš případ? 

Jsem kormidelník svého života a jako kluk jsem poslouchal mámu, tak asi je.

*Platí stále skautské heslo Buď připraven? 

Myslím, že je to naprosto skvělé heslo.

*Říká se, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, jak se tomu chcete vyvarovat ? 

Buď nicneděláním, to je zcela spolehlivá a preferovaná prevence nebo konzultacemi se svým svědomím a moudrými lidmi. Volím to druhé a tak nikdy nebudu mít jistotu jako většina, která volí to první. Nemám pocit, že bych iniciováním prospěšných staveb a programů došel do pekla. A jinde se realizovat nehodlám. Třeba ani nic nepostavím a když ano, jistě se dá atraktivní dětská nemocnice nebo sportoviště do budoucna použít jako führerův hlavní stan, s tím už ovšem nic nenadělám. Ale nemějte strach, má gloriola primitivního rasisty je tak velká, že tady skutečně zřejmě nic nepostavím, protože celá řada subjektů a firem se se mnou nechce spojovat a je to měsíc od měsíce horší. Jenže já se stejně pokusím. 

*Víte kudy vede cesta ke zločinu? 

Skrz ignoraci svědomí, často skrze nevědomost, výchovu, ve zcela výjimečných případech to může být třeba akutní potřeba pro přežití. Těch pěšinek na horu zločinu vede celá řada.

*Jak je možné, že se do vysoké politiky dostávají diletanti a zlí lidé nebo je zlý úmysl již ve voličské základně? 

Naši politici jsou mnohdy krásným oknem do současného stavu umírající duše našeho národa. V tomto případě bych řekl, že hlava smrdí od ryby. 

*Nepotrestané zlo je vždy základem zla budoucího a horšího. Ovšem bible říká nastav druhou tvář, místo trestání zla. Jak z toho ven? 

Toto je téma k hluboké rozpravě, nemohu Vám odpovědet pár větami. Je to různé a záleží na mnoha okolnostech.

*Neděsí vás diskuze pod články na internetu, které naznačují surovou až fašizující netolerantní úroveň diskutujících ? 

Lidé jsou různí, někdy se divím, jak je tohle vůbec možné. No ale vidíte - je. Nikdo nenese za nic odpovědnost a podle toho to vypadá i v těchto názorech a diskusích.

*Jakou literaturu volíte pro zábavu ? 

Teď jsem u konce s Foucaultovým kyvadlem. 

*Znáte hranice své fantazie ? 

Jistě. Nemám žádné.

*Stal jste se populární osobou na druhé straně spektra popularity, na kterém se vyhřívá Karel Gott, jak se s tím dá žít ( v podstatě už celý život)? 

Nevím, takhle to nevnímám. Rozhodnu se, co bude po Zlatém Draku a po televizní live-shov Čaroděj. Není to úplně nejpříjemnější žít v zemi, kde se proti vám píšou petice, nesmíte do určitých televizí a rozhlasových stanic, pořádají se proti vám happeningy a každý druhý den je o vás nepěkný článek v různých novinách, který se zakládá na připomenutí Orlíku a na s tím souvisejících spekulacích, vydávaných za vaše uvažování. Ještě to je pořád celkem únosné, ale jak říkám - uvidíme co bude.

*Navštívil jste v Brně Kapucínskou hrobku, vilu Tugenhadt, Kasematy, Starobrněnský klášter, zámeček Mitrovských, Moravské muzeum, Vaňkovku, Kraví horu, přehradu, vojenský hřbitov ? 

Přátelé mne zavedli na mnoho krásných míst v Brně.