Tušené se stalo skutkem. I v roce 2008 se potvrdilo, že dosud žádná vládní strana nevyhrála krajské volby.

Vítězství ČSSD je velkolepé, stejně jako úspěch obou levicových stran dohromady.Prohra ODS na druhou stranu není zdaleka tak drtivá, jako prohra sociálních demokratů v letech 2000 a 2004 – ODS obdržela o téměř deset procent více hlasů než ČSSD tehdy. Komunisté ukázali, že jsou spíše na sestupu, podobně jako lidovci.
Potvrdilo se několik původních předpokladů. Volební účast nedosáhla průzkumy slibovaných tří, ale dvou pětin. Oproti roku 2004 se ale o deset procent zvýšila. Zdá se, že právě navýšení účasti o třetinu pomohlo ČSSD – která dosahuje dobrých výsledků právě od čtyřiceti procent. Stejně tak se potvrdilo, že prostor pro malé strany je minimální. Dokonce ani zeleným se nepodařilo získat jediného krajského zastupitele. V sedmi krajích zasedají v zastupitelstvu pouze čtyři parlamentní strany, v šesti krajích jsou doplněny jedním, maximálně dvěma dalšími subjekty.
Není nutné spekulovat nad podobou jihomoravské koalice – i když kdo by už teď nechtěl vědět, zda ji vytvoří ČSSD s KDU-ČSL, či s KSČM? Podívejme se na několik poselství vyplývajících z volebních výsledků.
ČSSD zvítězila, čeká ji nelehký úkol, bude-li chtít naplnit své předvolební sliby. Michal Hašek ale bude mít prostor ukázat, jak lehce dokáže najít desítky milionů na financování poplatků v krajských nemocnicích, jak dokáže racionalizovat chod úřadu a podobně.
Komunisté jsou blízko krajské moci – stačí, aby je přizvali sociální demokraté do koalice. Prolomí svůj již téměř desítky let trvající mocenský půst? A co to potom udělá s jejich voliči, kterých mimochodem ve všech typech voleb od roku 2002 průběžně (a ne málo) ubývá? Kdo by příště sebral protestní hlasy?
KDU-ČSL na jihu Moravy ukázala, k čemu jsou předvolební průzkumy: k ničemu. Předpovídané zisky překonala téměř dvojnásobně. Fenomén Stanislav Juránek už podruhé zafungoval, a to pořádně. I když může být za pár týdnů dnešní hejtman bez práce, dokázal téměř neuvěřitelné.
Pokud to dosud nikdo Milanu Venclíkovi neřekl, mělo by to zaznít: v rámci republiky nevídaný jihomoravský úspěch KDU-ČSL není zapříčiněn pouze postavou hejtmana Stanislava Juránka, ale také (především?) postavou lídra občanských demokratů.
Neprokáže to asi žádný průzkum, ale procento voličů, kteří zde v parlamentních volbách hlasují pro ODS, ale v krajských ji už podruhé právě kvůli němu nepodporují, není zanedbatelné.
Dost možná, že i bez Venclíka v čele by ODS nezískala přes dvacet procent hlasů, není ale jediný sociodemografický důvod, proč by právě na jižní Moravě měla mít z celé republiky tato strana nejslabší podporu.
Důvodem je její lídr, který se stal symbolem neprůhlednosti, jakkoliv to vůči němu může být osobně nespravedlivé. Chce-li ODS napravit svoji reputaci na pravé straně voličského spektra, musí své schody (jak jihomoravské, tak brněnské) začít zametat shora.
Autor působí v Centru
pro studium demokracie a kultur

Rovnost 20.202008 str.15