Z povzdálí jsem sledoval víkendový kongres ODS a tady je přehršel mých čerstvých postřehů.
Červenou nití, táhnoucí se většinou projevů vedení ODS, bylo konstatování, kterak vláda dobře vládne, jen ta komunikace s veřejností jaksi vázne.

Prostě, máme skvělé zboží, ale populistická opozice nás se svým šuntem marketingovými fígly vytlačila z trhu. Takže naše skvělé zboží ponecháme, jen trochu více potiskneme obal a podstatně více se budeme věnovat reklamě. A je to. A samozřejmě, že na tom máme také trošku podíl viny, vždyť se nám nedařilo o tom, kterak je naše zboží skvělé, přesvědčit dostatek lidí. Ale to, pochopitelně, zlepšíme!
Všechno špatně, samozřejmě: neboť zboží zdaleka není tak kvalitní, za jaké se vydává a jeho dealeři navíc docela popuzují kejklemi, kterými je vydávají za zboží staré dobré kvality. A tady pomůže jen jedno jediné: zlepšit kvalitu zboží, vyházet neschopné dealery a bez přílišného reklamního humbuku v toku času trpělivě získávat zpět ztracené zákazníky.

A teď konkrétně:
  Mirkovi Topolánkovi napsali projev pěkně: zvláště heslo JEDNOTA - SROZUMITELNOST - VĚROHODNOST bylo skvělé. O jednotě, tedy spíše o nejednotě, se toho nakonec na kongresu namluvila spousta, co je ovšem příčinou současné nejednoty ODS, o tom nepadlo ani slovo. A co mohlo být lidem srozumitelnější, než započetí reformy zdravotnictví nepropracovanými, nepřipravenými a lehce odborně i politicky napadnutelnými poplatky? A věrohodnost? Tu přece Topolánek dokonale předvedl právě tímto projevem ve stylu "Nejsem jako já, já byl vždy pro změnu, jen jste mě neposlouchali..."
  Zato Pavel Bém si projev napsal sám a špatně, a to formálně i věcně. No, ono je taky těžké volat po změně či po návratech ke kořenům, když byl člověk drahnou dobu prvním místopředsedou a mohl tedy za změny a návraty už dávno bojovat jako lev...
   Bezkonkurenčně nejžertovnější věty pak pronesl zelený host Bursík: "Zcela čerstvým důvodem, proč někteří z nás začali pochybovat o smysluplnosti trojkoaličního projektu, je volební debakl koaličních stran v podzimních volbách. Populismus opozice zvítězil u voličů, kteří přišli k volbám, nad reformním étosem vlády." No, uznejte, že floskule "reformní étos vlády" silně aspiruje na nejprázdnější žvást roku.
(Ale také věty Mirka Topolánka po znovuzvolení předsedou o tom, že "ODS zvítězila sama nad sebou a od této chvíle bude jednotná", zněly velice černohumorně, byť byly míněny vážně. ) Ovšem Martin Bursík pronesl také větu nejpoctivější, nejpravdivější: "Tato vláda má...nasazení i vůli dotáhnout vládnutí do konce." Čemuž velmi věřím, vždyť jinak řečeno: Díky za každé nové ráno, co jsme u lizu!
   Nejrazantněji pak začal Ivan Langer: "Nevím, proč jste tady vy, ale já jsem tady proto, abychom vyhráli volby." Bohužel nepokračoval: "Proto jsem se rozhodl nekandidovat na místopředsedu ODS a stáhnu se z politiky." Jeho projev měl pak moderní formu, ovšem pestrý lákavý obal byl pak neuvěřitelně prázdný: "Je spousta našich naštvaných volčů, protože neděláme, co po nás chtějí. Ale je to přece jako ve firmě: věda - výzkum - výroba - prodej, věda - výzkum - výroba - prodej. Musíme přesně vědět, co je potřeba vyrobit, vyrobit to a pak to prodat. A já si myslím, že to umíme." No, já si zase myslím, že lidi kupříkladu velice štvou vysokánské ceny elektřiny a tepla a uvítali by tedy solidní energetickou vládní politiku, aby za pár let nebylo ještě hůř, než velkodotace velkopodnikatelům s hnusnými, ekonomicky nesmyslnými vrtulemi. Také by vláda třeba namísto zcela zbytných obrněných transportérů mohla tyto peníze (a mnoho dalších vyplýtvaných prostředků) věnovat na vysoké školství a výzkum, abychom navěky nebyli jen velmi, velice zranitelnou montovnou. A také by voliče jistě příjemně překvapilo, kdyby Ivan Langer nepořádal za nemalé peníze zcela zbytečný sjezd nových policejních vozů na brněnském letišti či kdyby více policistů chránilo jejich byty a sklepy, namísto ochrany fotbalových fanoušků, skinhedů či anarchistů. A kdyby nezbytnost zimních pneumatik na vybraných úsecích byla solidně připravena a nestal se z toho byrokratický blázinec, o dalším blázinci s ojetinami ani nemluvě. A kolik vlastně za této vlády ubylo úředníků, vymýšlejících si další buzerace? A takových a obdobných příkladů vidí každý občan dnes a denně stovky a protože stokrát nic umoří i osla, nelze se pak volebnímu výsledku pranic divit.
  Také projev Petra Bendla byl hodně o marketingu: "Umíme prodat, co děláme? Komunikujeme dobře s veřejností? Rozumí nám lidé, co a proč to děláme?" Ba dokonce pronesl i následující: "Zaujalo mne trefné hodnocení jednoho z komentátorů, který pohrozil, že se naše demokracie může proměnit v jakousi marketingokracii. Nezbude nám, než tyto nástroje lépe a profesionálněji ovládnout. I my máme k dispozici průzkumy veřejného mínění a marketingové analýzy, jen se jim stále bojíme přikládat takovou váhu, jakou by si zasloužily." Kupodivu pak pokračoval: "Navíc bychom to měli být my, kdo postaví hráz tomu, aby se demokracie skutečně zvrhla ve zmíněnou marketingokracii." Tak, xakru, co vlastně po ODS žádá? A proč si neklade jiné, důležitější otázky: "Máme co prodávat? Je naše politiky opravdu to správné, žádané zboží? Je s veřejností vůbec co komunikovat? Mohou lidé vůbec rozumět tomu, co děláme, je to vůbec vysvětlitelné?" Na závěr pak vyzývá: pokusme se tedy společně naformulovat cestu k ozdravění ODS! No, coby stávající místopředseda, který znovu kandiduje, by spíše měl ve svém projevu tuto cestu silně popsat a prošlápnout, ne?
  Opětovným zklamáním pro mne byl exhejtman Evžen Tošenovský: kdyby záhy po volbách, kdy "moc v ODS ležela na ulici", povstal a prohlásil, že hodlá kandidovat na předsedu ODS a krátce představil svoji vizi (moc a moc a marně jsem jej o tom přesvědčoval), měl ohromnou šanci zvítězit a také navrátit ODS spoustu voličů. Takto prohrál vše a návrat do velké politiky si téměř definitivně uzavřel, což je velká škoda. Na druhé straně ovšem, vůdce bez "Wille zur Macht" není žádný vůdce....
  Nový první místopředseda David Vodrážka je ve vedení ODS zásluhou "handle s Pražáky", kteří by už další vyšachování z nejvyšších postů nesli velmi nelibě. Moc o něm známo není, jedna z jeho prvních vět po zvolení, miniúvaha, kde má ODS mezery: "Sport, hudba a rodiny, i v takové oblasti možná schází ODS nová tvář!" působí velmi naivně a značně nevěrohodně také působí jeho slova o tom, že se bude každodenně věnovat řízení ODS, neboť to je při jeho funkci starosty prakticky nemožné. Také slova jeho kolegy Petra Bratského, že je "mírně pro Lisabonskou smlouvu" jsou hořkosměšná. Ale je vlastně jedním jediným světélkem v tunelu, takže se nechme překvapit.
 

Summa summarum: očekávaně zvítězil postoj "smrádek, ale teploučko", jak jinak lze totiž nazvat stav, kdy po dramaticky prohraných volbách zůstane ve funkci předseda a čtyři místopředsedové, vzájemně se poplácávající po ramenou, že teď budou víc naslouchat, méně mluvit sprostě a více "komunikovat?" Zcela nezbytná náprava ODS se tak odkládá do doby po další nevyhnutelné volební porážce. Škoda, přeškoda....
P.S. Jen český jazyk na tom vydělal. Od nynějška má namísto klasického, avšak importovaného výrazu "Pyrrhovo vítězství" k dispozici totožný výraz český: "Topolánkovo vítězství".
Za věty "Vaše názory na Lisabonskou smlouvu mne nezajímají. Budete to muset podepsat", by si zasloužil europoslanec Cohn- Bendit (jsme vrstevníci a v mládí jsme mu právem říkali Cohn - Bandit) jeden řádný rathovský záhlavec. Doufám alespoň, že velmi otevřel oči všem českým eurorektistům (z latinského rectum = konečník), kterak si velmocenští představitelé EU představují eurodemokracii. A také už snad konečně pochopí, čemu se Václav Klaus brání a proti čemu bojuje.

vyšlo na Neviditelném Mackovi