Šel jsem na Náměstí Svobody v Brně zjistit, o čem Holešovská výzva opravdu je. To, co jsem tam dnes, 15. dubna 2012 zažil, mě definitivně utvrdilo v názorech na tento samozvaný „hlas národa“.

Vzhledem k tomu, že jsem měl schůzku s lidmi z občanského sdružení, jehož jsem členem a demonstrace začínala o chvilku později pár metrů od místa konání, rozhodl jsem se, že na tu demonstraci půjdu. Ne proto, abych vykřikoval společná hesla, ale proto, abych si udělal průzkum, proč tam ti lidé jsou.

Když jsem se zeptal: „Dobrý den, i přesto, že nejsem členem vašeho sdružení, mohl bych vystoupit na pódiu?“, bylo mi odpovězeno: „Určitě.“. Poslali mě za pánem, který měl toto na starosti. Ten mě poslal za jiným pánem a takto jsem byl přehazován do té doby, dokud jsem nenašel toho správného pána. Když jsem řekl svůj postoj (samozřejmě ne naplno, aby nebylo předem jasné, že chci protiargumentovat na předřečníky), tak mi řekli, že teda můžu vystoupit, že prý budu mluvit za studenty. Říkal jsem, že chci jako jednotlivec, protože nemám rád mluvení za jiné lidi, ale oni to pojali tak, že prý za studenty. Dobře, jejich kolektivismus jim brát nechci.

Blížil se čas, kdy jsem měl vystupovat. Najednou se ale objevil pán s černou kšiltovkou a černým psem. Bylo mi řečeno, že je to jejich ideolog a mám mu říci svůj postoj, se kterým chci vystoupit. Řekl jsem, že chci mluvit o společnosti. O společnosti, která místo toho, aby uznala svoji chybu, vše svádí na někoho jiného. Pán mi začal tykat a doslova řekl: „Promiň, ale ty seš fakt úplně mimo!“.

Najednou se tento pán s kšiltovkou začal ptát, jestli mi opravdu povolili vystoupit na pódiu. Když zjistil, že ano, tak všechny oběhl, abych na to pódium vystoupit nemohl, protože jsem prý „mimo“ a nechce, abych tam vystoupil. V průběhu toho řečnil pán, z jehož úst znělo: „Sešli jsme se zde, abychom mohli vyjádřit svůj názor!“. Když jsem toto oznámil pánovi v kšiltovce, tak mi řekl: „Jestli chceš někde říct svůj názor, tak tady si ho neřekneš. Zaplať si pódium, vyřiď si to na úřadě a mluv si, co chceš.“.

Řekl jsem tomu pánovi: „Tak vy tady tolik kritizujete média, která jsou, tedy podle vás, manipulační, a přitom zde odmítáte nechat vystoupit člověka s rozdílným názorem, když sami říkáte, že jste se zde sešli, abyste vyjadřovali své vlastní názory?“. Pán opovrhoval mými argumenty a řekl: „Buď zticha, radši si poslechnu toho, kdo teď mluví do mikrofonu.“. Chtěl jsem do mikrofonu říci to, že s morálkou musejí lidé začít u sebe. Ctnostní politici z morálně prohnilé masy samozvaných „obyčejných lidí“ nevyrostou, ani kdyby je stříleli co půl roku a neustále je vyměňovali za jejich domnělé „ideální politiky“.

Na této demonstraci byl názor konkrétních lidí pochopitelně vydáván za názor národa, jak je to u manipulátorů ve zvyku, a přítomní těmto názorům tleskali. To, že nenechali vystoupit člověka s jiným názorem, znamená pouze to, že chtěli v lidech manipulativně vytvořit dojem, že je to skutečně ten názor celého národa. Chtěli jednohlasně šířit své manipulativní lži o tom, jak za všechno zlo můžou politici, jak dokonce politici mohou za zdražování potravin (přitom už dávno není doba plánovaného hospodářství), prostě politici jsou viníky současného stavu a potřebujeme „deratizéra, který by vyřešil naše problémy“.

Tím mé dobrodružství nekončilo. Když už mě pán v černé kšiltovce nenechal promluvit (samozřejmě, ze zákona na to má právo), šel jsem zjistit světonázor přítomných lidí.

Bylo mi řečeno, že demonstrují za zrušení politických stran, jelikož jsou prý svinstvo. Nikdo z dotázaných však nebyl schopen říct základní věci o fungování politických stran. Každý z nich pokládal politickou stranu jako celek za „ty nahoře“, nehledě na to, že existují i komunální úrovně. Taktéž nechybělo posuzování stran podle konkrétních představitelů (když ve velkých stranách je několik tisíc až desítek tisíc členů). Samozřejmě nechybělo ani volání po přímé demokracii, která je tím údajným zázračným lékem pro vyřešení všech potíží s politiky. A vzhledem k tomu, že jsou politici údajně tak hrozní, tak automaticky nejsou lidmi z Holešovské výzvy považováni ani za naše občany.

Přímá demokracie je přitom jen prostředkem, jakým se dá moc do rukou lidí, kteří budou rozhodovat o věcech, u kterých nebudou schopni přemýšlet o všech souvislostech. Ekonomické programy se musí realizovat celé, nelze udělat to, aby si lidé odsouhlasili v referendu jen to, co jejich peněženku nechá plnou, ideálně aby pro to nic nemuseli udělat. Ve Švýcarsku si sice nechali zamítnout návrh na delší dovolenou v práci, ale dokážete si představit, jak by takové hlasování dopadlo v České republice?

Dozvěděl jsem se také od nějakého konspiračního teoretika to, že politici chtějí v České republice očipovat lidi, a to jen proto, aby mohli být loutkami státu. Dojde to prý do takové míry, že se bude omezovat svoboda jednotlivce tímto způsobem. Budou se lidé skrze stát ovládat, sledovat, odposlouchávat a tak dále. Toto chce prý realizovat pravice „po vzoru Švédska“. Dozvěděl jsem se mimo jiné to, že fronty na nedostatkové zboží za reálného socialismu (tzn. když plánované hospodářství nebylo schopné zásobovat obyvatelstvo) sloužily jako diskuzní kroužek a lidé si toto stání užívali. Také jsem se dozvěděl, že bylo za reálného socialismu lépe, a to kvůli tomu, že byla práce. Ale nepadlo ani slovo o tom, že byla práce uměle vytvořená, protože stát hrozil zavíráním do vězení za příživnictví a ve skutečnosti nikdo neměl opravdovou možnost rozvíjet své schopnosti, už jen kvůli drasticky omezené „negativní svobodě“ (možnosti činit vše, co neškodí druhým). Paní, které je šedesát let a jeden den, prohlásila doslova: „Jestlipak víte, když my všechno máme platit, že naše vláda koupila v Řecku za několik miliard ostrov. Kdo z vás na ten ostrov pojede? To si koupili pro sebe! Jak si to můžou dovolit?“. Víte o tom? Já tedy o žádné koupi ostrova naší vládou nevím.

Akce Holešovské výzvy jsou tedy primárně o manipulaci lidí. Názor, který je prohlašován za „společný názor národa“, je ve skutečnosti názor jen části lidí, kteří nechtějí nechat mluvit opozici, přitom sami vyzývají k tomu, aby se „lidé nebáli vyjádřit svůj názor“. Je to pokrytecké. To všechno jen proto, aby se uměle vytvořil dojem, že mají takový názor všichni lidé. Myšlenky Holešovské výzvy jsou nebezpečné a jsem rád, že jsem se v tom dnes utvrdil. Upřímně doufám, že mě na té demonstraci neviděl nikdo, koho znám. Nerad bych byl s touto iniciativou spojován.

Dodatek 16.4.2012, 14:55: Dozvěděl jsem se, co paní myslela tím, že vláda kupuje ostrov. Prvního Apríla TV Prima odvysílala reportáž, že ČR koupila řecký ostrov Koruptos. Přesně toto vypovídá o tom, čemu až jsou schopni signatáři Holešovské výzvy věřit.

http://oldrichflorian.blog.idnes.cz/c/255814/Dnes-jsem-mel-tu-cest-s-moralni-elitou-z-Holesovske-vyzvy.html