Ne, nebojte, nebudu kritizovat brněnskou radnici. Jenom jsem našel v záplavě nadšení pro novou budovu Zemského archivu jeden příspěvek, který to obecné nadšení nesdílí.

Přečetla jsem si se zájmem článek v Brněnském Metropolitanu o Moravském
zemském archivu, který vyrostl na okraji areálu univerzitního kampusu v Bohunicích. Každá mince má ale svůj rub i líc.
Při projektování archivu se zapomnělo na obyvatele panelákových domů v části Starý Lískovec, hlavně pak na několik domů na začátku ulice Labské. Ta je vzdálená přibližně 400 metrů od  proskleného archivu, který ve večerních hodinách jasně svítí červenou barvou připomínající totalitní „rudou záři nad Kladnem“ (…Brnem?) nebo domy nevalné pověsti, oslňuje byty a naprosto nezapadá do rázu krajiny.
Navíc se před archivem zprovoznila čtyřproudá komunikace se semafory k
příjezdovému uzlu silnic a auta, která vyjíždí ze silnice, oslňují světly okna bytů. Těch světel je na tak malou plochu až moc.
Zvyšování cen elektřiny a nutnost šetření s ní je neustále zdůrazňováno ve sdělovacích prostředcích, ale u této budovy to asi neplatí. V letních měsících, kdy se teploty vyšplhají přes 30 stupňů, se zapne kvůli prosklení klimatizace a v zimě, k upoutání pozornosti, se budova rozsvítí. Je to ekonomické, hospodárné   a nutné? Kdo zaplatí spotřebovanou elektřinu? My, daňoví poplatníci.
Významné a historické budovy (Špilberk, Petrov atd.) vytvářející dominantu Brna jsou také osvětleny, ale decentně a tak, aby byla zdůrazněna jejich historická a umělecká hodnota. Architektonická podoba archivu je sice zajímavá a moderní a určitě si pár fotografů osvětlení vyfotí a odejdou do svých domovů, ale zkuste naproti archivu bydlet, den co den se na jasnou červenou barvu dívat a nemít šanci odejít.
Eva Mahelová