V souvislosti s 60. výročím panováním Jejího Veličenstva, jsem si nemohl odpustit zamyšlení nad tím, co my Češi jsme vlastně za národ.Opravdu, až na pár výjimek, které byly po zásluze potrestány, národ zbabělců, křiváků, závistivců, udavačů, kolaborantů a bezcharakterní, bezpáteřní lůzy.

Jakou prasečí radost v „obyčejných lidech“ vzbudí jakákoli negativní zpráva, jak se slastně rochníme ve všech aférách, s jakou chutí a bez znalosti problému okamžitě odsuzujeme každého koho kdejaký idiot nařkne z čehokoli, jak slastně tleskáme, když se někdo do něčeho namočí. A paradoxně bezvýhradně věříme už odsouzeným nebo v nedaleké budoucnosti odsouzeným zločincům a korupčníkům.

Vlastní neschopnost si bohatě kompenzujeme permanentním nadáváním na vrchnost, ať už ji představuje kdokoli. Před sviněmi se hrbíme, na ty kdo se nám pokusili vrátit sebevědomí pliveme. Cizí úspěch z hloubi duše nenávidíme a každý kdo jej dosáhne je automaticky zloděj, lump, korupčník nebo tunelář.

S perverzní zvrácenou zálibou nasloucháme a tleskáme všem negativistům, různým hlupákům, kteří si přímo patologicky libují v šíření blbé nálady. S ovčí tupostí pravidelně podléháme kouzlů různých gaunerůa dobrodruhů, různých Johnů, Bártů, Babišů, Okamurů, Fischerů, Švejnarů, abychom po krátké době zklamaně zjistili, že představují opět slepou uličku...

Raději pořizujeme statky a služby od státu v kvalitě horší než mizerné, za cenu větší než drahou. A to jen vše proto, že nejsme ochotni převzít odpovědnost sami za sebe a děsí nás představa, že, kdyby nás stát neokrádal a nechával nám peníze k vlastnímu uvážení, vždy by se našel někdo, kdo by jich díky tomu měl víc.

Ve znaku máme lva, i když s ohledem na domácí mentalitu, by se tam mnohem lépe vyjímala sousedova chcíplá koza.

Před 30 lety jsem se za tento národ styděl. O 10 let později jsem na něj byl hrdý a vážil si všech, kteří jej chtěli posunout kousek dál, výš...

Dnes, když vidím odbory zfanatizovanou, přiožralou lůzu, slyším její pohlaváry, pozoruji opět tu strašnou plebejskou touhu po podprůměru, to poníženecké sebemrskačství, tu odpornou falešnou skromnost, tu nenávist k úspěchu druhých... Je mi opravdu na zvracení a začínám litovat, že mi před 23 lety ten záměr emigrovat nevyšel...

http://simonik.blog.idnes.cz/c/272009/Co-my-jsme-vlastne-za-narod.html