Sami víte, že zaujmout dítě je věc nelehká. Pokud ho zrovna nemohu lechtat, bafat, štěkat a dělat legrační obličeje,musím si vystačit s říkadly a básničkami. Svým zpěvem porušuji domovní klid a jistě i autorský zákon, tak většinu písní zrychleně recituji. Odobně to dělají rapeři. Co se v dětské poezii vlastně dozvídáme? Beru si na pomoc knížku svého pro dítě abych to zjistil.

Tak třeba: „Ententýky dva špalíky,čert vyletěl z elektriky“.
Slovo „Ententýky“je jedno z prvních slov,které se dítě naučí...a nikdy nepoužije. Nevím,jestli jsou zmíněnými „špalíky“myšleny devítivoltové baterie. Pak bych
chápal,že jde zřejmě o varování před následky úrazu elektrickým proudem.

„Pec nám spadla,pec nám spadla,kdopak nám ji postaví,  starý pecař není doma a mladý o neumí.“
Viděli jste někdy starého pecaře? A mladého? Možná tak starého pizzaře!  Taky se vám zdá,že jsou říkanky našeho dětství málo aktuální?
Tady je poselství mladým generacím jasné. Starý pecař je pracovně vytížený machr a mladej je lempl. V bytech s ústředním topením lze použít variantu „starý topenář není doma“ nebo pravděpodobnější „starý topenář nebere mobil“.

V písničce „Ovčáci čtveráci“se dítě dozvídá:
„Nebyla to vička,   ani čočovička...“
Co je to proboha „vička“? Ta patří podle mého soudu do stejného pytle jako „ententýk“.Potřebovali jste někdy slovo „vička“? (Neplést s frekventovaným
výrazem „slivovička“!) Vzpomínejte! A výraz „ovčáci čtveráci“? Mrně zvládající nějakých 200 slov má ve své slovní zásobě pecaře,ententýk, čočovičku (nebo šošovičku?) a vičku.
O významu těchto slov nemají leckdy jasno ani odborníci.

„Šnečku,šnečku vystrč růžky,   Dám ti tvaroh na parůžky...“
Předně šneček nemá růžky a vzhledem k tomu,že je hermafrodit,tak si obtížně nasazuje i parůžky! A pak,koho z vás láká představa,že běháte po zahradě a drolíte nízkotučný tvaroh na slimáky? Pokud by básnička vznikla v dnešní době,byla by označena jistě za „odvážnou“či „výstřední“.

A pak tu máme sadistické-například “Šla Nanynka do zelí“.
Při verši: „Přišel na ni Pepíček,   rozšlapal jí košíček...“se dítě dozvídá o vandalství a šikaně.Dejme tomu...Jen nevím,proč je v záhlaví písničky uvedeno“veselá lidová“....

O něco těžší kalibr je:
„Chodí pešek okolo
  nekoukej se na něho.
  Kdo se na něj koukne,
  toho pešek bouchne“.
Pokud si dobře vzpomínám na pravidla této hry,tak pešek (kdy jste naposledy použili slovo „pešek“?) bouchne,i když se nekouknete. Vidíte v tom nějaký výchovný element? Já ne! Poslouchej příkazy a budeš náhodně potrestán. Velký bratr (s peškem) se dívá!

Nejhorší jsem si nechal na konec.
Co si myslíte o verši „Budulínku,dej mi  hrášku,povozím Tě na ocásku“?
Ano! Pedofilní lišák loudí luštěninu!!! Nebo snad uveze pětikilová liška patnáctikilového Budulínka? Na ocásku? Viděli jste někdy lišku vozit někoho nebo něco na ocásku? Radši svým vnučkám  budu číst před spaním v matematicko-fyzikálních tabulkách! A každého, kdo mi bude podstrkovat podobnou dětskou knížku, praštím!
Peškem!