Vlastně v rozhlase. V Českém rozhlase Brno. Horko nehorko, Petr Duchoň ožil. Rozhodl se napravit fakt, že jsme o něm už dlouho neslyšeli. I když on říká, že takových akcí absolvuje desítky. Zareagoval na současnou diskuzi na téma "co se děje na našich silnicích". A jako správný europoslanec to vezme i více ze široka.
A kdy?
Debata proběhne na vlnách Českého rozhlasu Brno (106,5 FM a 93,1 FM) ve středu 1. 8. 2007 od 15 do 16 hodin.
Každý den zahyne na silnicích ve světě 3 000 lidí. Každý den se tedy, obrazně řečeno, opakuje tragédie 11. září 2001. Zdá se, že si lidé na smrt na silnicích již zvykli. S tímto problémem je ovšem potřeba něco dělat. Půjde-li to takhle dál, odhaduje se, že v roce 2030 bude smrt při dopravní nehodě osmou nejčastější příčinou úmrtí.
Jak vypadá bezpečnost na silnicích v EU? Jak si na tom stojí Česká republika ve srovnání s ostatními členskými zeměmi? Co můžeme udělat pro to, aby provoz na našich silnicích byl bezpečnější?
O těchto a dalších otázkách bude s paní Marcelou Vandrovou debatovat Petr Duchoň, poslanec Evropského parlamentu a člen dopravního výboru.
Mimochodem víte, že EU chtěla po Česku úřad pro šetření námořních nehod ?
Česko dostalo od Bruselu varování: dosud totiž nezřídilo instituci pro vyšetřování námořních nehod. Drobný fakt, že už téměř deset let jedinou námořní loď nevlastníme, unijním úředníkům unikl.
Přesvědčit EU o tom, aby Česko dostalo výjimku, přitom zdaleka nebylo tak snadné, jak by se mohlo zdát. Teprve ministr dopravy Aleš Řebíček po diskusi se svými resortními kolegy v Lucemburku nakonec prosadil výjimku.
Praha tak nebude muset zřizovat úřad, který by neměl nic na práci.
Argumenty EU ale nebyly úplně od věci. Česko je totiž dosud tzv. "vlajkovou" zemí, což znamená, že má právo označovat námořní lodě českou vlajkou. Zatímco námořní vlajka existuje už od roku 1920, své vlastní lodě Česko nemá. Poslední loď ze čtrnáctičlenné námořní flotily někdejší Československé námořní plavby byla prodána roku 1998. Za privatizací jedné z největších flotil suchozemského státu stál tehdy kontroverzní podnikatel Viktor Kožený.
Česko však na svou námořní politiku nerezignovalo. Je členem Evropské agentury pro námořní bezpečnost a na ministerstvu dopravy funguje oddělení námořní plavby o šesti úřednících.Zbytečný rozmar státu? Ne tak docela. Úřad totiž spravuje námořní registr, kde jsou desítky českých jachet. Má na starosti také zkoušení a školení Čechů s kapitánským průkazem. Všichni mí kamarádi, kteří mají kapitánské zkoušky mají je stejně jako já pokud vím udělané v Chorvatsku. Nevíte proč? Já vím. Protože jsme kapitáni. u nás jste vůdce malého plavidla.
To je ptydepe, co?
P.S. Ptydepe = označení absurdního umělého úřednického jazyka, který pozbývá jakéhokoliv významu slov. Výraz ptydepe poprvé použil Václav Havel ve svém dramatu Vyrozumění (1964), v němž se tento jazyk stal silným nástrojem byrokratické moci. Příklad znění jazyka ptydepe podle Václava Havla: "Hayfazut gyp andaxe. Ejch tu zep. Notut. Lagorys nabarof dy Ilja Breisky cef o abagam." Dnes jsou s nadsázkou jako ptydepe označována, laikovi mnohdy nesrozumitelná, slovní spojení v řeči úředníků či politiků.