Brn�nský zastupitel za ODS Paulczy�ski je rasista a xenofob napsal pan Št�pán Kotrba na Britských listech.

A pokra�uje v rozboru: I kdy� ho p�edstavitel brn�nské samosprávy nenapsal, ale p�evzal od jakéhosi Václava Vlka z Neviditelného psa, vyjad�uje �lánek "O právech menšin" nejspíše jeho mín�ní. Ukazuje, na jaké voli�e sází brn�nská ODS, jakou spole�nost by cht�la vybudovat v moravské metropoli. Jeden �lánek to ukazuje lépe, ne� celý volební program... Další �lánek p�evzal Petr Paulczy�ski od "národovce" Ond�eje Šlechty z �asopisu Národní myšlenka. Šlechta se v n�m zastává neuv��itelných výrok� senátorky Liany Janá�kové na adresu Rom�. Xenofobní �lánky se l�ivými údaji, kterými napl�uje trestný �in vyvolávání nenávisti v��i skupin� obyvatel, ale píše i brn�nský zastupitel sám. �i je s hrdostí podepisuje. Státní zastupitelství nechává jeho �iny - na rozdíl od 1. místop�edsedy vlády �unka - bez povšimnutí. Hádejte pro�? Na rasismus a xenofobii má právo pouze ODS.

Jako obvykle hysterická reakce rádoby intelektuála, reagujícího  na m�j blog, v n�m� jsem v n�kolika �láncích reagoval na �adu n�kdy vtipných, jindy rádobyvtipných �ertík� , fotografií, fotomontá�í a �lánk�, které kolují internetem.
U �ádného nejsem autorem, u �ádného jsem nep�idal vlastní kladné stanovisko. Pouze jsem svým �tená��m p�edstavil názory jiné, ne� oficiální, takzvan� policky korektní
Stanovisko k dané problematice jsem ale u� jednou jasn� vyjád�il a proto�e ho asi pan Kotrba ne�etl, tak ho opakuji:Já bydlel 25 let na pokraji brn�nského Bronxu a do školy se mnou chodili také hoši z etnika- tehdy to byli ješt� cikáni. A m�l jsem mezi nimi i kamarády. pro� ne. Proto�e celá ta šaráda je o lidech a ne o etniku. R�zní ombudsmani hledají �ešení, ale ani za nic by nebydleli tam, kde jsou problémy, které formují názor ve�ejnosti zcela odlišn� od ochránc� t�ch, kte�í by zaslou�ili na prdel a ne státní peníze. Z rasizmu se ale na�knout nenechám, proto�e v mé firm� je �ada romák� zam�stnaná. A také mezi mé p�átele pat�í �lov�k, jeho� si vá�ím a sním� jsem schopen jet dokonce na dovolenou. Ten mi také pootev�el pohled na danou problematiku zcela jinak ne� všichni ti, co se v ned�li v TV tvá�ili jako znalci.
A te� n�co o politické korektnosti. Politická korektnost by se dala nejjednodušeji popsat jako myšlenková tyranie v��i normální v�tšin�, fungující tak, �e p�edstírá ohleduplnost a soucitnou laskavost v��i všem mo�ným nenormálním menšinám, které vnímá jako tak �i onak znevýhodn�né, a musí je proto zvýhodnit,“ píše nap�íklad známý publicista Benjamin Kuras. „T�ch si doká�e navymýšlet tolik, a� z nich ud�lá privilegovanou v�tšinu a z normální v�tšiny znevýhodn�nou menšinu".

A jiný autor: Sou�asní propagáto�i pozitivní diskriminace, mluv�í politické korektnosti, r�zní bojovníci za jakási nadstandardní práva menšin všeho druhu, feministky, sexuální devianté, ti všichni usilují o censuru, omezení svobody projevu a myšlení, o úplné vytla�ení „nekorektních“ pojm� ze slovník� a mluvy, o odstran�ní tradi�ních ozna�ení, o cílené popírání p�irozených typických rozdíl� mezi rasami a etniky, mezi mu�em a �enou, zdravým a posti�eným, mladým a starým… atd., co� nastoluje atmosféru strachu se t�mito typovými charakteristikami v�bec zabývat.

Postoje n�kterých nátlakových skupin prosazujících politicky korektní myšlenky a postupy pozitivní diskriminace v sektorech jejich zájmu, lze ozna�it za agresivní, demagogické a mnohdy hrani�ící s militantismem – nap�íklad hnutí zvýhod�ující homosexuální menšinu oproti v�tšin� heterosexuální, feministická (gender) hnutí a propagáto�i multikulturalismu a nebezpe�ného míšení ras, zastánci neuv��itelných práv zví�at… atd. Pozitivní diskriminace a politická korektnost doprovází jako p�ív�šek i další ultralevicové „ideály“ a stala se zbraní militantních ekologist�, aktivist� NGO-ismu, humanrightismu a trvale udr�itelného rozvoje.

Nikoli volná, nespoutaná debata, v jejím� st�edu stojí argument a jeho obhájení - pole ovládlo mobilizování, cenzura, omezování a moc ur�itých sociálních a etnických skupin. �e je konkurence v tomto boji za „práva malých a slabých“ veliká potvrzuje i fakt, �e v USA všechny skupiny, které se pova�ují za utla�ované menšiny, tvo�í dohromady 374 procent americké populace!

Tak�e namísto seriozní diskuze nad danými fenomeny se standardn� p�ilepí n�jaká nálepka a je to.
Pro� se pan Kotrba místo toho nezajímá, pro� lze v krátké dob� na internetu najít to, co jsem shromá�dil a p�edlo�il svým �tená��m k zamyšlení? Pro� nezkoumá p�í�iny této lidové tvo�ivosti, kdy� je tak filozoficky zam��en?
Namísto diskuze kterou jsem cht�l rozpoutat mi p�id�lí svoji nálepku? Ani si asi nevšiml, �e �lánek má známku 2.
Nezbývá mi ne� �íci: Neustále roste po�et cenzor�, kte�í mi mohou políbit šos.