Ministr životního prostředí Martin Bursík už proslul svými nápady zavést ekologickou daň na uhlí, zemní plyn a elektřinu – a co bohužel také prosadil. Naštěstí tato daň bude kompenzována tak, aby byla neutrální pro občany díky nižšímu sociálnímu pojištění, nižším daňovým sazbám pro podnikatele apod.

Bohužel jde jen o první etapu, která by měla jako palivo eliminovat uhlí. Ekologická daň ovšem postupně poroste a bude zahrnovat stále více produktů. Od roku 2010 má přijít druhá etapa, v níž se například zvažuje o zdanění oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Třetí etapa by měla začít v roce 2014. Já osobně si zdanění oxidu uhličitého v praxi představit nedokážu, neboť oxid uhličitý produkují – kromě „zlých výfuků automobilů“ – také rostliny (fotosyntéza), zvířata (dýchání) a dokonce i lidé (dýchá i pan Bursík). Pokud by středopravicová vláda, jejímiž členy jsou i Zelení, zavedla daň ze vzduchu, byl by to patrně její konec, protože si nedokáži představit více levicové opatření. Notabene by se měl pan Bursík díky zdražení uhlí jet nadýchat „čerstvého vzduchu“ na venkov – bude možná překvapen, kolik lidí díky tomu začalo topit dřevem a čímkoli, co se dá hodit do kamen – ne všude je totiž dostupným zdrojem zemní plyn, ne každý si bude za desetitisíce pořizovat vytápění biomasou. Výsledný efekt je tedy záporný – místo ke zlepšení kvality ovzduší povede k jeho zhoršení.

Další ekologickou povinností, která začala být zaváděna v rámci „radostného plnění úkolů z Bruselu“, bylo přimíchávání biopaliv (zejména bioethanolu) do benzínu a nafty, protože to sníží emise skleníkových plynů. Do roku 2020 má být podíl biopaliv v benzínu a naftě ve výši 10%. Co na tom, že v důsledku zavádění této povinnosti dojde ke zdražení potravin, protože i ekonomií nedotčenému člověku je snad jasné, že když začne pěstovat obilí a kukuřici za účelem její přeměny v biopalivo (prakticky stoprocentní garance výkupu!), přičemž osevní výměra zůstane stejná (půda není neomezeným statkem), dojde k poklesu v potravinářské výrobě kvůli nedostatku surovin (vyrábět obilí na nejisté využití jako potraviny se prostě nevyplatí). Pokud by měl být v celé EU splněn závazek nahradit 5,75 % benzínu bioethanolem bez dovozu odjinud, muselo by na to být obětováno až 25 % orné půdy. Pochybuje snad někdo o tom, že díky tomu zcela jistě dojde ke zvýšení cen potravin? Bioethanol by se mohl vyrábět z rostlinných odpadů, tam by to mělo smysl, jenže k tomu v našich podmínkách nemůže dojít, protože Zelení veškerý rostlinný odpad použijí coby biomasu.

Co na tom, že podle studie nositele Nobelovy ceny Paula Crutzena mají paliva, vyrobená z řepky olejné nebo kukuřice mnohem horší dopad na životní prostředí, než ta z ropy, neboť produkují o 70 % více skleníkových plynů. Co na tom, že před důsledky zvyšování podílu biopaliv už varuje zvláštní zpravodaj OSN pro potraviny J. Ziegler, který žádá aspoň dočasné zmrazení výroby biopaliv? To jsou přece jen nepodstatné detaily, touto „nepříjemnou pravdou“ se nikdo nebude ani zabývat – bojovat proti globálnímu oteplování je IN, kdo s metodami tohoto boje nesouhlasí, je OUT. Měl by tedy Bursík být na poplach, spisovat knihy, pořádat přednášky, varovat nezodpovědné ekologické aktivisty před nebezpečím plynoucím z biopaliv? Měl by jim vysvětlit, že ze samotné podstaty kvašení jako chemického procesu se na jednu molekulu ethanolu uvolní jedna molekula oxidu uhličitého a že k výrobě biopaliva je nutné přidat další energii, která se projeví ve zvýšení emisí oxidu uhličitého? Měl by vysvětlovat, že biopaliva způsobí zhoršení funkce katalyzátorů?

Ne, jednak ve škole během výuky chemie zřejmě nedával pozor, druhak by tím přišel o část svých voličů, kteří o Paulu Crutzenovi v životě neslyšeli, o chemii nemají ani potuchy, zato jsou pravidelnými čtenáři Ala Gorea, tohoto samozvaného mesiáše lidstva a podobná tvrzení by pro ně byla div ne svatokrádeží.

Konečně zatím posledním nápadem, který bude mít za následek zdražování opravdu pro každého (pokud ho pan Bursík prosadí), je zavedení záloh na plastové lahve. A že nepůjde o malou zálohu – pět až deset korun za láhev. Prý je to proto, abychom zbytečně nevyhazovali plasty a podpořili tím jejich ještě větší recyklaci: vždyť plasty se rozpadají až za tisíce let! (Což je absurdní, plasty se rozpadají v řádu stovek let, tisíc let vydrží leda sklo. Kdyby někdo vymyslel plast, který se nerozpadne, byl by to dostatečný důvod pro udělení Nobelovy ceny.). Co na tom, že v naší zemi se recykluje 44% veškerých plastů, že jsme ekologičtější než zbytek EU – díky Zeleným budeme ještě ekologičtější! „Ani PETláhev nazmar!“, tak by mohl Bursík tento svůj nápad pojmenovat. V jeho důsledku dojde ke zdražení balené vody, coca-coly a minerálek, protože se výrobcům a prodejcům nápojů v plastových lahvích zvednou náklady v důsledku tohoto výkupu (přístroje na výkup, skladování, transport k recyklaci). Toto zdražení zaplatí v konečném stupni spotřebitel. Přitom daleko racionálnějším opatřením pro vyšší recyklaci by bylo zvýšení počtu kontejnerů určených na plasty, protože by to bylo pro občana daleko levnějším, a tedy lepším řešením.

Nápady pana Bursíka jasně prokazují, že pobyt Strany Zelených v současné vládní koalici je jen programovou znouzectností, protože její program je naprostým opakem pravicové politiky, o kterou by se měla snažit současná vláda. Do značné míry je to házení klacků pod nohy ODS – ČSSD návrhy Zelených na vyšší daně umožní schválit – bodejť by ne, když díky tomu může neustále vyřvávat o zdražování všeho možného „za vlády ODS“. Kolik voličů Zelených by dnes dalo hlas panu Bursíkovi, kdyby jim před volbami řekl, že chce provádět ekologickou politiku s nejistými výsledky, zato s vysokými náklady, kterým se nikdo z občanů nevyhne?

Pokud je toto praktická ukázka ekopolitiky dle Zelených po prvním roce vládnutí, děsím se, co dokáží prosadit do června 2010. Zákaz kremací? Prohibici, aby se takto ušetřený bioethanol nalil do nádrží? Které další, ještě nesmyslnější omezení a kvóty ekoaktivisté (nejen) ve Straně Zelených prosadí? Kolik nás tato „ekologická opatření“ budou stát navíc, o jak kolosální mrhání penězi jde a co daleko potřebnějšího by se za tyto peníze dalo zajistit?

Nespokojení voliči nechť vystaví své účty v příštích volbách panu Bursíkovi. Každý nechť si spočítá, na kolik ho ročně stojí pochybná ekologická politika. Podobný luxus mrhat penězi si může při svém ministerském platu dovolit pan Bursík, ale ne běžný občan s daleko „přízemnějšími“ starostmi.

Se souhlasem autora.
http://www.acidburn.wheee.cz/index.php?section=6&text=33