Dejte Madonu na světlo Boží
, nepohřbívejte ji zaživa. Pohled studenta na výzdobu města sochami
V plné zbroji bude čnít válečník a pragmatický politik před svatostánkem Páně.
Matka syna Božího, jež zlomila se v kolenou, se zatím krčí skryta městu i světu ve skladě.
Na Moravském náměstí v Brně před kostelem sv. Tomáše bude stát jezdecká socha Jošta Lucemburského, na kterou vyčlenili radní částku 10,7 milionu. Složitě zrekonstruovaný originál raně barokní sochy Panny Marie z vrcholku morového sloupu na náměstí Svobody už druhý rok leží v depozitáři. Pod širé nebe se sice vrátit nemůže, ale variant, kde by mohla spočinout, bylo více. Nejvážněji se uvažovalo o kostele sv. Jakuba či o Špilberku. Předtím poměrně vášnivé půtky o jejím novém umístění utichly a vzaly za své krátkou dobu po tom, co na vrcholku sloupu stanula kopie z umělého kamene.
Netvrdím, že zkulturnění Moravského náměstí není chvályhodné nebo že si markrabě moravský a braniborský a stejně tak Brno svou jezdeckou sochu nezaslouží. Chtěl bych jenom, aby konkurence v boji o místa na piedestalech a o zájem občanů a zastupitelů neznamenala pro sochu, která více než tři sta let chránila Brno před morem, definitivní pohřbení za živa.
Neboť když socha není vidět, neplní svůj účel, není, proč by dále byla, je zbytečná a zbytečné bylo i úsilí, když ji mistr sochař z kamene sochal.
MFD příloha Brno 11/4/2008