Očima studentky. MF DNES přináší cyklus názorových textů studentů brněnské žurnalistiky. Brněnská politická scéna se rozhodla, že by nebylo od věci získat moc i nad scénou divadelní.

Scéna jako scéna? Trnem v oku se jim stal Zlatý drak - nová fantasy hra zpěváka Daniela Landy inspirovaná hermetismem a dílem Carla Gustava Junga.

Uvedení díla oslavujícího sílu člověka je plánováno na podzim v brněnském Národním divadle.

"Landa je příliš kontroverzní, pro Brno! Je příliš kontroverzní pro Národní divadlo," povídají. "Vzpomeňte na jeho minulost...," šušká se o kousek dál.

Daniel Landa přerušil vztahy se skupinou Orlík před šestnácti lety. Se skupinou, která jej proslavila a zároveň nastartovala hnutí skinheads v naší zemi.

Do povědomí dostal texty Básníka s kytarou Karla Kryla, hlavního představitele komunistického protestsongu. Idealisticky i nabubřele se snažil osvítit davy, založil bratrstvo Ordo Lumen Templi. Ukázal lidem, že rozvoj osobního duchovního světa nemusí být přežitkem.

Landova mediální tvář je věru různorodá - napravený neonacista, vlastenec, provokatér, sebestředný pozér, zpěvák bez hudebního sluchu, charismatický manipulátor.

Účel světí prostředky nebo hoď kamenem, kdo jsi bez viny, říká se. Říká se v případě, že se nám to hodí.
"Hanba!" křičí někteří zastupitelé.
"Hanba těm, kteří omezují mou svobodu volby," říkám já.