Ať žijí zloději kovů
Pozoruji to už dlouho. V tisku i okolo sebe. Naposledy včera a dneska v brněnském tisku. Zloději ukradli hliníkové protihlukové zábrany ve Starém Lískovci.
Měděné okapy mizí dřív, než je někdo instaluje. Rom ukradne destičky z náhrobků v Terezíně. Není to tak dlouho a rozebrali halu tak důkladně až jich pár pozabíjela. Mizí silniční svodidla. Mizí kolejnice i kabeláže. Mizí dráty vysokého napětí. Mizí kanálové vpustě. Co není přivázáno, přibito nebo potopeno zmizí. Všichni je vidíme to vozit na kárkách v lepším případě ve vozech Žiguli. Kdybych tu skupinu snaživých sběračů pojmenoval, nastal by řev a možná bych skončil u výslechu spíš já, než oni.
Tak se ptám: Je to tak složité zregulovat provoz výkupen tak, aby to ti snaživci neměli kam vozit? Copak sběrna ( o zastavárnách nemluvě) nemusí ověřovat totožnost snaživého sběrače? Někde nám přebývá 7000 bývalých celníků. Kolikpak je asi sběren, které by mohli kontrolovat než se parlament rozkýve k legislativní úpravě činnosti sběren, které se výkupem od zlodějů chovají tržně?






