Reakce Karla Hledíka na dění kolem jeho stručného vyjádření v Rovnosti, kterého se chytili někteří protikandidáti a které jsem i já komentoval v článku Smí Hledík mluvit? To víte že smí. A taky to tady dokazuje. Bože, jak ja ta virtuální realita krásná.... 
Stanovisko Karla Hledíka, které v Rovnosti přislíbili otisknout. Tak uvidíme.
Redaktoři Rovnosti přišli na chvályhodný nápad představit kandidáty na primátora v odpovědích na některé důležité otázky. První z nich se týkala odsunu nádraží a měla dalších pět podotázek. Jedna z nich zněla takto:Jak byste řešili nevyhovující železniční uzel? Moje odpověď byla následující:Podle mně by bylo ideální ponechat osobní železniční dopravu s vazbou na lokální integrovaný systém na opraveném nynějším nádraží a rychlostní dopravu, která potřebuje zcela jiné podmínky, převést na nové odsunuté nádraží. Ale to je spíš obecná idea.  (pokud můžete, tak porovnejte s otištěnou odpovědí v Rovnosti ze dne 28. srpna 2006).
Záměrně jsem dvakrát psal o „ideálu“ a hned ze začátku jsem zdůraznil, že se jedná o můj názor. Redakce moji odpověď právě o toto zkrátila.
Co jest „ideální“? Cituji z Ottovy encyklopedie: ideální – staví se proti reálnému jako obsah pouze pomyslný nebo představovaný proti tomu, co jest dáno v určitém případě skutečném. 
 Zbývá otázka: může lídr (nezná někdo nějaké lepší slovo?) ODS psát o ideálech, když skutečnost je jiná, rozhodnutá a všeobecně známá? Z docela bouřlivé odezvy na moji (okleštěnou) odpověď můžu jen potvrdit, že to vůbec není jednoznačné.
A rozhodl jsem se takto: do doby, než ODS představí oficiální verzi svého volebního programu pro komunální volby, tak chci uplatňovat i svoje vlastní názory (dělal jsem to tak vždycky!). Na všeobecné (a předvídatelné) předvolební proklamace bude ještě čas.
Překvapily mě následné reakce: vstřícný a rozumný nadhled J. Zlatušky, naopak zcela neadekvátní reakce J. Drápalové, která jako majitelka absolutní pravdy vytáhla do boje se slovníkem  který znám z některých článků Jakuba Patočky  z tzv. Literárních novin.
Ale ani se jí nedivím. V době, kdy všechny rozumné strany hodně (a správně!) ve svých programech„zezelenaly“ (neboť i my jsme čtenáři V. Bělohradského a H. Librové), tak  může být její strana pro voliče zbytečnou. A tak si v souvislosti s jejím článkem (Rovnost 29. 8. 2006) neodpustím otázku v podobném duchu:
Existovala by vůbec železnice a brněnské nádraží, byl by na zeleném horizontu postaven Petrov nebo Špilberk, kdyby o tom tenkrát rozhodovala Strana zelených?