V Brně oslavil minulý týden Pavel Kohout své Jubileum. Ve svém díle prošel vývojem. Nedávno jsem našel jedeno z jeho dílek z období, za něž se asi dnes stydí. Ale mladším ho neškodí připomenout.

K autorovým 80-tinám napsal úvahu Petr Žantovský
V minulých dnech oslavil 80.narozeniny spisovatel Pavel Kohout. Je to zajisté důvod k veliké oslavě, jak doma u Kohoutů, tak v celé české kultuře. Kohout napsal od konce 60.let řadu knih, kterými mapoval zajímavý vývoj české duše pozdní totality. Pro poznání té doby v nich udělal opravdu hodně. Zda je to literatura, která se zařadí vedle Poláčka, Čapka a Vančury do čítanek z jiných než politických důvodů, je jiná věc, to nechť posoudí literární vědci. Zajímavé ale je, jak o jubileu referovala česká média. Přesněji řečeno: zda se do vyváženého poměru dostaly Kohoutovy činy před srpnem 1968 a po něm. Lze rovnou říci, že nikoli. Z celého Kohoutova pestrého životopisu většina článků akcentovala jeho disidentskou normalizační a poté emigrantskou éru. Že jí předcházela neobyčejně aktivní léta padesátá, kdy byl Kohout jedním z nejslyšitelnějších věrozvěstů Gottwaldova režimu, o tom se autoři medailonů zmiňují jaksi bokem. Jako by jediným důležitým činem Kohoutova života byl boj s Husákem v letech sedmdesátých. Přitom by stačilo málo: jen porovnat brutalitu a počty obětí obou fází komunistického režimu. 50.léta, v nichž Kohout prosperoval, z nichž prosperoval, a 70.léta, během nichž byl oficiální vrchností odstaven, ale žil („jen“) ze západních honorářů, jak mimoděčně vzpomněl v Lidových novinách jeho souputník Milan Uhde. Myslím, že takové srovnání je více než ilustrativní. Naše mediální paměť je však laskavě selektivní a Kohoutovi jeho podíl na krvavé době stalinismu nepřipomíná. Proč asi?

Traktorové častušky

Traktory, traktory,
i vy, traktoristé,
údernické prapory
zasloužili byste!

To vám bylo pozdvižení,
to vám bylo smíchu, klení,
to vám bylo hovorů,
když k nám přijel o žních loni
na výpomoc místo koní
párek nových Zetorů.

Traktory, traktory,
rozbít přijely jste
zastaralé názory,
zastaralý systém!

Pan farář hned ráno kázal:
"Přišla na nás mravní zkáza,
konec boží naděje!"
Místni statkář k tomu dodal,
že nás čeká velká voda,
slintavka a kurděje.

Traktory, traktory,
- svatá pravda jistá -
ďáblovy jsou výtvory,
dílo ancikrista!

V poli chodí silné stroje,
do večera hotovo je
to, co dříve za týden.
Stroje zanechaly dojem...
proč ty ale, srdce moje,
od té doby vzdycháš jen?

Tenhle problém rozřešily
naše dívky až v té chvíli,
kdy s úsměvem ve tváři
vezli je dva hoši milí,
vezli si je, roztomilí,
na traktorech k oltáři!

Dneska už ty čtyři v kraji
všichni lidé nazývají
"traktorové rodiny".
Často se jich žertem ptají,
brzo-li si nachystají
malý traktor pro syny.

S traktory, s traktory
pro vítězství jisté
za daleké obzory
jedou traktoristé.

Vloženo: 27. 7. 2008, autor: Petr Paulczynski + Pavel Kohout (petr@paulczynski.cz)

Kohout měl 80