Okurková sezóna skončila tím nejméně šťastným způsobem. Velkým železničním neštěstím, na kterém ale železnice nenese vinu. Již sám fakt, že spadne velmi těžký rozestavěný most je těžko uvěřitelný.

Ale stalo se a tak tomu věřit musíme, i když se nechce. A velmi těžko uvěřit je také, že v hlavní vinu nenese lidský faktor...

V technologii stavby mostu se nevyznám, takže nemohu hodnotit, ale jedna věc je jistá. Kdyby firma tyto práce řádně nahlásila železnici, tak tam vlak nepojede 133 km/h, ale třeba jen 80 km/h. Sice by asi ani z této rychlosti by na tu vzdálenost nestačil zcela zastavit, ale náraz by byl veden s daleko menší kinetickou energií a tomu by také odpovídaly následky.

A samozřejmě monstrózní podívaná z Pekingu. Já s přiznám, že na show tohoto druhu nemám nervy se dívat a tak jsem viděl jen nepatrnou část. A upřímně řečeno nerozumím oněm neustálým "lidskoprávním" výtkám. Tibet, jak napsal jeden kolega, je nepochybně obránci lidských práv "preferován", zatímco v jiných regionech, například v Kosovu, ale i jinde, titíž lidé potlačování lidských práv nejen přehlížejí, ale dokonce podporují.

Čína zajisté není vyspělou demokracií západního typu. Ale já se ptám: je to vůbec reálné? Charles Montesquieu (http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_de_Secondat,_Baron_de_Montesquieu) již před pár set lety prohlásil, že na velkých územích je třeba vládnout tyranií a Čína je toho zářným příkladem. Proto mě dost udivil komentář Adama Nenadála Peking zdraví Prahu v dnešních LN, jehož závěr je dost zarážející: "...Po čínské lekci se ale s pěti kruhy může chtít spojit je úplný ignorant. Dobré ráno, olympijská Praho".

Nevím, ale takto zatratit olympijskou myšlenku se mi nelíbí. Dala by se na ni také použít upravené Churchillo rčení: Je to to nejlepší ze všech špatných řešení, ale nic jiného nemáme. Nejsem nějak zaslepený zastánce OH v Praze. Chtělo by to asi na lékarnických vahách vážit všechna pro a proti. Ale ať se pan Nenadál nezlobí, přece jen jsou Olympijské hry tím největším celosvětovým setkáním nejen sportovců, ale i politiků a samozřejmě prostých lidí.

A zcela určitě nemohla chybět kauza blob. Upřímně řečeno, zdravému rozumu se příčilo stanovisko ředitele Ježka, že rozhodnutí mezinárodní poroty má přednost před českými zákony. Samozřejmě, že nemá, ale Martin Pecina, který si toho byl dobře vědom, se lišácky zeptal v Bruselu.

Začínám být zviklán ve svém negativním postoji vůči evropské byrokracii. Legrační je, že tato byrokracie teď potrefila skupinu svých zastánců, zatímco skupina jejích odpůrců musela uznat, že na tom Bruselu "něco je". A že odtrženost od malého českého rybníka vzájemně provázaných zájmů a vztahů může být k něčemu dobrá.

http://hermanek.bigbloger.lidovky.cz/c/45480/Sobotni-noviny-konec-okurkove-sezony.html