K mým námitkám proti polepování města se mi ozval jeden z těch, kteří se na tom podílejí. Od počáteční poměrně oboustranně ostré výměny názorů jsme postupně přešli k věcné argumentaci.K mým námitkám proti polepování města se mi ozval jeden z těch, kteří se na tom podílejí. Od počáteční poměrně oboustranně ostré výměny názorů jsme postupně přešli k věcné argumentaci.Nedá se říci, že bychom se příliš shodli, s výjimkou faktu, že černý výlep je větší zlo. K problematice street artu se rozhodně ještě vrátím. Zveřejňuji však se souhlasem onoho diskutéra a street-artisty jeho stanovisko k problematice, které mu dokonce otiskla MFD.
Pojmy street art a černý výlep se dostávají do povědomí lidí z Brna stále víc. Jejich projevy lze totiž v ulicích města sledovat každý den. Laikovi přijdou nejspíš stejné či podobné, ale rozdíl je tu podstatný: za černým výlepem stojí firmy s vysokonákladovým tiskem a za street artem mladí lidé, kteří investují svůj volný čas i peníze do nelehké a občas i pronásledované zábavy.
Co je street art pro mě? Je to koníček, způsob, jak prezentovat svou tvorbu širokému okruhu lidí, možnost zviditelnit se, i když jen anonymně, je to zábava. Vylepení dobré věci na dobré místo znamená zážitek naplněný euforií i adrenalinem, ale nejen to. Když s jinými pouličními výtvarníky někam lepíme nálepku, plakát či polystyren, nemáme snahu něco znehodnotit, nebo snad zničit, ale především touhu ukázat se, touhu říct lidem: „Hej, já jsem tady taky!“
Mnozí z nás mají výrazné výtvarné nadání a nemají vlastně jinou šanci se prezentovat: proč by tedy trochu nenarušili šedivý stereotyp elektrorozvaděčů, sloupů a košů svými výtvory na lehce odstranitelné nálepce. Když už se najde dobré místo, za chvíli se na něm objeví nálepky dvě, tři, čtyři... A nakonec se zde utvoří „galerka“, tedy místo, kde se můžou nálepky vrstvit i několik let. V takových galeriích se často najdou i poslední exempláře od člověka, který už nelepí, čímž galerky získávají pro ostatní „nálepkáře“ citovou, duševní i historickou hodnotu.
Načež přijde dvojice mladíků s haldou plakátů na nějakou „megaakci“ a tuto galerii nenávratně, bez mrknutí oka zničí. A podobně „ztracených“ galerek bohužel přibývá. Musím říct, že mi rve srdce, když tu zkázu vidím.
Tím se dostávám k jádru problému „street art versus černý výlep komerčních plakátů“. Když jdeme z hlavního nádraží na Českou, naše oči neustále bombarduje smršť komerčních plakátů, které už pokrývají ulice v tlustých vrstvách. Na rozdíl od streetartistů si ovšem komerční „brigádníci“ místa nevybírají, lepí, kam se dá, hlavně ať je toho hodně. Mají za to totiž peníze. V tom tkví další rozdíl: i „černí“ lepiči komerčních plakátů dostávají za výlep nemálo zaplaceno. Jde sice o přestupek s rizikem blokové pokuty do výše tisíc korun, tu jim však jejich „zaměstnavatel“ obratem proplatí.
Bloková pokuta hrozí i streetartistům, ovšem s podstatným rozdílem, že jim za riziko nikdo neplatí, ba naopak sami musí investovat do tisku nálepek, nákupu lepicích papírů, fólií, barev a podobně. Nejde tedy o levný koníček. Ale když už člověka chytne, je schopen pobíhat ve tři hodiny ráno s tyčkou a válečkem a vylepovat svá dílka co nejvýš, aby náhodou nepřišla dvojice mladíků a nepřelepila je plakáty na Apokalypsu či jinou masovou akci.
Rozdílem je určitě i vztah k vylepené věci. Černý lepič plakát prostě vylepí, a hotovo, kdežto pouliční umělci obvykle několik dní obcházejí město a hledají správné místo, kam vylepit věc, nad kterou často strávili několik hodin. A opravdu není příjemné, když se s nějakou složitou šablonou „mazlíte“ půl dne a někdo vám ji bezduše přelepí plakátem upozorňujícím na slevu bot. Streetartista do svého dílka vkládá kousek sebe, svoji myšlenku a osobitost. Street art by měl pobavit, měl by být dekorativním prvkem, měl by poukázat na nějaký problém místní či charakteru celosvětového, ale u komerčních plakátů se ničeho podobného nedočkáme. To je jen bezduché tapetování ulic s vidinou zisku.
Opravdu mi nevadí plakáty na jim určených plochách, ale proč se na ně musím dívat v centru města na místech, kam rozhodně nepatří? Zato „street art“ je „umění ulice“ či „pouliční umění“ a přímo pro ulice města je stvořen.
Street art a černý výlep jsou tedy pojmy jen zdánlivě podobné, ve skutečnosti však naprosto odlišné. Protože street art je tu na rozdíl od černého výlepu pro potěchu oka, ne kvůli výdělku. A záleží na vás, co z toho se vám líbí víc.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava