Lidé, zděte!
Mám rád český jazyk a jeho možnosti. Pokud se navíc přidá humor a nadhled, je to dokonalost sama. Nedávno jsem kráčel okolo Baumaxu, kde mě zaujal balík tvárnic od českého výrobce, na kterém je reklamní slogan Lidé, zděte!
Skvělý fórek á la Julda Fulda.
Vlastním sešit, kam si občas podobné pitominky píšu. Na naši politiku se hodí výrok, který jsem slyšel kdesi na schůzi:
- Do jisté míry má pravdu, i když neustále lže.
A co třeba sociálně přizpůsobivá reklama:
Jídlo z nerez hrnce – dělá ze psa srnce!
Učitelka češtiny, když před sebou viděla partu nevzdělatelných individuí včetně mě, prohlásila smířeně a názorně o infinitivu, který jsme nebyli štonc pochopit:
- Infinitiv je tvar, který ještě není rozskloňován do jednotlivých osob!
Jiný geniální výrok (už ani nevím, odkud):
- Mrdat – to je vulgárně řečeno něco pěkného…
Mám kolegyni, která o svém pubertálním synovi, kterého nazývá Rafaťák Bezedňák, často prohlašuje:
- Von na mě, když po něm něco chci, pořád čumí jako debil a devastuje moje nervy jako Čunek lidovce.
Geniálními toky myšlenek mě rovněž obdařuje jistá blízká osoba. Například při výchově potomka:
- Prosím tě, mlč! Jak se to dítě může naučit mluvit, když ho vůbec nepustíš ke slovu. A přitom, když mluvíš, je to akorát samej komunikační průser!
A na závěr slovní lahůdka, která mě nedávno zcela odrovnala. Sjeli jsme se na parkovišti s několika auty a jeden zásadní blbeček nám blokoval cestu. Přitom stačilo, aby lehce zacouval. Vidíc před sebou vola od pohledu, snažil jsem se, aby dobrovolně nastartoval a poodjel. On to však viděl jinak. Začal být nervózní a arogantní. A stupňovalo se to. Nerad se peru, ale schylovalo se o přes hubu. Pak z jeho auta vystoupila taková drobná kráska a jelikož asi sama uznala, že její partner je v této situaci za pitomce, prohlásila:
- Bobku, nebuď komplikovanej.
A Bobek zmlkl, sedl do auta, nastartoval a úslužně popojel.
Nebuďme komplikovaní! Protože, jak praví jedno staré přísloví:
- Stejně nelze být jednou prdelí na dvou posvíceních…