Pane Bango, přeji dobrý den a reaguji na váš blog o paušalizaci. Pravděpodobně patříte do skupiny inteligentních a přizpůsobivých Romů, kteří se zařadili, našli si své místo ve společnosti a Čechy považují za své spoluobčany.
Pane Bango, přeji dobrý den a reaguji na váš blog o paušalizaci. Pravděpodobně patříte do skupiny inteligentních a přizpůsobivých Romů, kteří se zařadili, našli si své místo ve společnosti a Čechy považují za své spoluobčany.
Těmto lidem všechna čest, ale to se v žádném případě nedá říci o většině ostatních Romů, kteří mají na soužití a demokracii zcela jiný náhled.
Budu mluvit jen za sebe. Romové jako menšina mi nevadili, stejně jako mi nevadili Slováci, Ukrajinci nebo třeba Vietnamci. Chovají-li se slušně a respektují-li mě a zákony mé země. Jako jsou ve všech komunitách a společenstvech slušní lidé, jsou i lumpové a vyžírkové. Rozhodnu-li se, že chci žít v jiné zemi či v jiné společnosti, musím, nechci-li se dostat do problémů, resektovat jejich zvyky, normy a zákony. Mám dojem, že zde je zakopaný pes. Romové jsou hrdí, jejich rodinné a kmenové vazby jsou asi nerozdělitelné, ale jsou jiná kultura a mentalita. Nikdy nepřijmou západní, konzumní životní styl a budou se vždy cítit diskriminováni, bude-li se je kdokoliv pokoušet přesadit či asimilovat. Je mi záhadou, proč zrovna oni, z jejich pravděpodobně původní domoviny zde žije spousta lidí a jsou bez jakýchkoliv problémů.
Kdy a kde začal klíčit problém našeho spolužití, na to se názory rozcházejí. Jisté je, že na tom mají vinu obě strany, já si však myslím, že větší vina je na straně Romů. Jim od začátku chyběla chuť a snaha o začlenění, chtěli si žít po svém, jako celé jejich generace předků. Jenže to je problém, tady nejsou na asijských stepích, nýbrž v srdci starého kontinentu. Tady neplatí rozhodnutí rady starších, ale zákon. Jejich, v počátcích možná, malá snaha se postupně rozplynula a oni i tím, že většinová společnost byla čím dál zklamanější a dávala jim najevo nedůvěru, rezignovali na všechno a stali se tím, čím jsou teď. Ale nikdo se nemůže divit společnosti, že je nedůvěřivá k cizincům, nejdřív musím přesvědčit domácího o svých kvalitách a úmyslech, než mě pustí domů. A to, že Romové sem přišli kdysi jako hosté, je neoddiskutovatelné. Přišli postupně spolu s mnoha národnostmi, kteří se asimilovali, kdežto Romové nikoliv. Jak se začlenili, vidíme všichni denně kolem sebe. Je to naše vina?
Vy máte špatnou zkušenost s námi, já mám krvavou zkušenost s vámi. V den mých osmnáctých narozenin jsem byl v Českých Budějovicích já a moji kamarádi bezdůvodně brutálně napaden Romy a doslova zmasakrován. My jsme byli tři bezbranní ušáci, jich bylo asi dvacet, vyzbrojeni boxery a důtkami. Pamatuji si jen jejich nenávistný řev o bílých parchantech. Dodnes neznám důvod jejich běsnění, ale byl jsem měsíc v nemocnici a jizvy na těle mám dodnes. Případem se zabývala tehdejší SNB, ale případ odložili, nikdo za nic nemohl. Může se mi někdo divit, že jsem k tomuto etniku nedůvěřivý?
Přeji vám mnoho tolerance a pochopení.
http://nohava.blog.idnes.cz/c/68032/Otevreny-dopis-panu-Bangovi.html