Bohužel, někteří stále ještě nepochopili, že stát není nějaký imaginární velebníček, ale že je to naprosto konkrétní objekt, který tvoříme my všichni.

Stát nemá jiné zdroje než ty, které mu my dáme. Jestliže mu dáváme málo, můžeme logicky očekávat i méně od státu, štíhlý státní aparát a jednoduchou a přehlednou legislativu. Jestliže mu budeme dávat moc, můžeme sice relevantně očekávat více státních služeb, ovšem i relevantně víc si stát z koláče ukrojí, aby mohl tyto služby zajišťovat pomocí svých byrokratů a právních nástrojů.

Stále ještě je často slyšet – stát by měl to, stát by měl ono, stát by měl tamto. Obracíme se ke státu jako když bychom my s ním neměli nic společného a on byl nějakým strýčkem, který nejen že může, ale dokonce musí něco za nás.

Přesto by stát něco měl. Měl by stanovit nejnutnější právní rámec, jako to vše bude fungovat. Ten by měl být naprosto jasný a transparentní bez kliček a vyjímek potvrzujících pravidlo. Měl by se postarat o bezpečnost občanů, měl by určit směr vývoje zahraniční politiky. Měl by rozhodně ještě několik věcí.

Ale rozhodně role státu nespočívá v převzetí odpovědnosti za občana jako takového. Stát by se neměl například starat o bydlení. To je věc každého z nás jak si toto zařídí. Je třeba si uvědomit, že jestliže stát někomu bydlení zajistí, či ho dotuje, logicky tak o tyto prostředky obírá ty, kteří se o své bydlení dokázali postarat za své.

Jestliže stát finančně injektuje krachující společnosti, logicky prostředky do těchto společností vkládá z kapes těch, kteří jsou podnikatelsky či jako zaměstnanci úspěšní.

Takto bychom mohli pokračovat v uvedení oblastí se kterými by si měl umět občan poradit sám. A to při vědomí, že jestliže stát něco má činit a činí to, potřebuje k tomu logicky armádu úředníků, které musí někdo kontrolovat a kontrololy také musí někdo kontrolovat a ustrneme v konečném důsledku údivem nad tím, že stát určí, že máme mít doma hasící přístroj. A opět se bude kontrolovat a revidovat a naše peníze letí komínem neznámo kam.

Vyhledávejme a dávejme tedy šanci takovým politikům, kteří nám nechají dostatek svobody jak máme nakládat s našimi prostředky a kteří z nás nebudou dělat neodpovědné loutky v jejich pimprlovém divadle.

http://sula.blog.idnes.cz/c/68690/Cim-vice-statu-davame-tim-vice-stat-sezere.html