Vyzývat socany k zodpovědnosti, to si tedy mohl Klaus odpustit
Jak se říká, darmo sviním perly házeti. Nezodpovědnost má ČSSD dánu geneticky. Je stranou na rozhazování v dobrých časech bez myšlení na zadní kolečka a budoucí prosperitu. Pokud v ní je nějaký dobrý hospodář, jistě nikoliv v žádné čelné funkci.
Často jsem kritizován, že na blogu podporuji Klause. To ale není pravda, jen se shoduji ve většině podstatných věcí, které nyní hájí. A řekl bych dokonce, že jde o ty životně důležité až osudové. Ale teď v záležitosti jeho účasti na sjezdu ČSSD Klausovi přestávám rozumět. Kdyby nešlo o prezidenta, zvolal bych:
Proč tam ke všem čertům lezl?
Nechci věřit, že by to byl jen políček Topolánkovi a vzkaz dovnitř ODS. To by bylo příliš laciné, ačkoliv Topolánek si o výprask nejen žádá, ale i zaslouží. Ale takový výklad je dalším z důvodů, proč tam chodit neměl. A mám i důvody další:
1) Nebyl na ustavujícím sjezdu Strany svobodných občanů, která se nejvíce ztotožňuje s jeho politikou. Navíc jde tady o zápas, kdo zaplní uvolněný prostor jednak po zradě původních hodnot ze strany ODS, jednak po ústupu zelených a lidovců. Přitom jde o poslední šanci zvrátit osudový oportunismus všech parlamentních stran s výjimkou komunistů k „Lisabonské studené okupaci" státu. Zde a zde jsem si dovolil prezidenta vyzývat k jasné podpoře SSO.
2) Zvedl prestiž ČSSD. Dá se říci, že alternoval za nepřítomného Clintona, který dal socanům košem. Možná nevědomky se propůjčil ke stafáži, zviditelňující pravý opak toho, o co prezident usiluje. Jaký dopad to mělo i dovnitř ČSSD, ilustruje, kterak se její místopředseda Milan Urban tetelí blahem: „Skoro by si prý podle Klausova projevu mohl myslet, že prezident předpokládá, že ČSSD vyhraje příští volby. V každém případě to je historický okamžik, kdy hlava státu navštívila sjezd naší strany. Myslím, že je to trochu vzkaz i k jeho původní straně, k ODS, v tom smyslu, že asi není úplně spokojen s její politikou." Obdobně se naparoval Jiří Paroubek: "Pan prezident považuje sociální demokracii za státotvornou stranu a nejstarší demokratickou stranu v zemi." Hle, vidět pyšné socany je to poslední, co tato země a právě nyní potřebuje.
3) Výzva k zodpovědnosti, slušnosti a svornosti na sjezdu strany s agresivním populistou v čele je bezpředmětná. V poslední době se stále jasněji ukazuje, že Paroubek bude stranu kormidlovat podle výzkumů veřejného mínění. Jde o podbízení se méně informovaným voličům v dílčích otázkách, které však nemají udržitelný rámec, zejména ten finanční. A každý preferenční bod nezvyšuje Paroubkovu teleranci ke spolupráci ve státním zájmu, ale snahu co nejvíce politickou konkurenci zdeptat. A nemohu se ztotožnit ani s názorem, že Klaus tu výzvu adresoval ČSSD proto, aby na ně před volbami do europarlamentu mohl ukázat prstem jako na stranu, která podporu voličů nezaslouží, protože v těžkých dobách selhala. (O tom, že těžké doby přicházejí jsem psal zde.) To už může být pozdě.
4) Výzva ke vzájemnosti evokuje, že pragmatický prezident pošilhává po opoziční smlouvě. Znamenalo by to i neblahý vzkaz menším stranám, že v momentální situaci nad nimi zlomil hůl. A to by bylo fatální nejen pro postavení republiky v EU, ale i další rána demokracii v Česku.
Pozorně jsem si přečetl prezidentův projev. Nedá se mu vytknou nic, vše co řekl, je velice rozumné. Nerozumné je právě jen to, očekávat, že by vedení ČSSD byť na vteřinu se jím chtělo řídit.






