Jak jsem tušil. Socdem židenická místostarostka, která kandiduje i když tam nebydlí, si vzala případ z Romana Onderky. Nemá ovšem zdaleka (ani zblízka) takový formát o zdrojích nemluvě. Tak holt dělá kampaň jak umí. Včera přivazovala ke stromu u hospody populistické bláboly (viz čl. Kačírková na stromě), dnes další průšvih. Jedu odpoledne na golfík do Slavkova a kurňa, uprostřed trávníku v parku na Juliánovském náměstí stojí hasičské auto. Hoří Sandonorico, pomyslel jsem si.
Ale naštěstí ne. Ta stříkačka tam byla jako součást předvolebního mítinku jediné osůbky- paní Petry Kačírkové. Ale nestříkala. Všimněte si vpravo složené hromádky dříví. To bylo nachystáno na hranici na opékání špekáčků. Takže ne hasiči, ale požárníci. Měli založit požár na špekáčky. Vůz byl z Vinohrad a měl číslo 150. Zajímalo by mne, jestli jeho výjezd a ostatně ne jediný, včera jezdil po Židenicích také, byl řádně uhrazen. Na dalším obrázku osádka připravená k zakládání špekáčkového ohně.
Mezitím před sámoškou paní místostarostka slibovala několika shromážděným rodičům s dětmi zakládání dalších hřišť. Co dělala ty uplynulé 4 roky na radnici nevím. 
Na stromě před sámoškou byly umístěny zase nějaké plakáty, které ovšem někdo urval.
Co na nich bylo?
Samozřejmě další populistický zvratek. Dosavadní Zpravodaj, byl bohapustou propagací pana starosty a jemu milých spolků. Paní místostarostka v něm měla svůj kouteček nazvaný Ze zápisníku místostarostky, kterému jsem pracovně říkal Můj milý deníčku, podle staré, dobré anekdoty. Proč tento proklamovaný záměr neprosazovala v uplynulých 4 letech? Že by prudké procitnutí?
Paní místostarostka slibovala věci, o nichž pokud ty uplynulé 4 roky na radnici neprospala musí vědět, že jsou nerealizovatelné.(Pardon, celé 4 roky ne, chvíli také doma byla s miminem, které se jí narodilo, ale moc dlouho doma nepobyla) 
Mezitím všechny asi 4 děti malovaly na chodník. Byl jsem potěšen, že to bylo modré a ne oranžové.
Protože lídr kandidátky, paní místostarostka už neměla co říci, což není nic nového, jako historička umění začala sama malovat. Smrček jí šel docela dobře, což jistě potěší židenickou dvojku na kandidátce ODS.
Pak nastala chvíle, kdy mne Petruška uviděla. Výraz v její tváři vyjadřoval dle mne spíš šok, než radost.
Moje přítomnost ji tak rozladila, že se k nám všem otočila ............
A to je všechno. Tak to jsme měli už Kačírkovou na stromě, Kačírkovou v trávníku, uvidíme kde bude zítra. A uvidíme kde bude po volbách.