Netolerantně ve jménu tolerance

Projevy a činy pozitivní diskriminace jsou následně doprovázeny kladnými-stvrzujícími akcemi (affirmative action), jejichž cílem je nejen systémově, ale především v drobných konkrétních případech zpětně podporovat a legalizovat (činit společensky přijatelným) politicky korektní jednání. Politicky korektním jednáním je pak očekáván průlom či průnik do standardizovaného politického myšlení, do konzervativního jazykového výraziva, do dlouhodobě formovaných a ustálených společenský úzů, norem a mnohdy i do uceleného hodnotového rámce společenstva – národa. Vždy se ale jedná o zásah umělý, vyprovokovaný politickou zakázkou, společenstvem pak – jeho majoritou – nechtěný a málokdy přijímaný a těžko označitelný za definitivně přijatý.

Politická korektnost je v podstatě propagandistickou deformací, která jde v mnoha oblastech ruku v ruce nejen s drobnými afirmativními kroky, ale především s tvrdou pozitivní diskriminací; lze ji považovat za plnohodnotnou pseudohumanistickou infekci, která má dle některých badatelů a komentátorů základy mezi americkými pionýry-puritány, ale většina se shodne na tom, že její prvopočátky lze vystopovat u marxistických ideologů v sovětském Rusku, kteří se pokoušeli „přejmenováváním“ ustálených výrazů změnit náhled společnosti na různé vrstvy obyvatelstva, a odbourat tak tradiční pohledy. Ve velkém a naplno se politická korektnost rozjela a nakazila Spojené státy v druhé polovině 20. století, převážně v návaznosti na rasové nepokoje podněcované nepřizpůsobivou černošskou minoritou (později souhrnem imigranty).

Od té doby zahrnuje nejen jazykovou reglementaci, jako například vyhýbání se „rasistickým či sexistickým“ výrazům, ale nese s sebou i postoj - jde o podporu multikulturalismu, o zavedení kvót do přirozeného výběrového cyklu, přičemž účinnou zbraní má být vytvoření „jediného přípustného a správného“ stanoviska.

Z učebnic tak mizí například bezmocní staří lidé a jejich místa zaujímají zdatní senioři holdující kondičnímu běhu či šplhající po okapech. Mizí i příběhy z hor, neboť by to mohlo diskriminovat děti, které na horách v životě nebyly.

Politická korektnost by se dala nejjednodušeji popsat jako myšlenková tyranie vůči normální většině, fungující tak, že předstírá ohleduplnost a soucitnou laskavost vůči všem možným nenormálním menšinám, které vnímá jako tak či onak znevýhodněné, a musí je proto zvýhodnit,“ píše například známý publicista Benjamin Kuras. „Těch si dokáže navymýšlet tolik, až z nich udělá privilegovanou většinu a z normální většiny znevýhodněnou menšinu".

Zpočátku se zdálo, že enormní tlak na falešné zrovnoprávnění nezrovnoprávnitelného bude slavit v USA úspěch – za „vinu“ to lze dávat masivní vládní finanční podpoře tisícům afirmativních akcí, nekritickému pohledu amerických médií na etnoemancipaci a explozivnímu bujení levicového intelektuálního marastu. Politická korektnost se ale později (80-90 léta) stává další americkou prohrou, zrůdným fenoménem „nikoho se nedotknout ani slovem a neublížit jeho citům“, a pozitivní diskriminace neodiskutovatelným důkazem nefunkčnosti uměle vytvářených ideálů rovnosti.

Politická korektnost dnešních našich dnů, již nerozlučně spjatá s pozitivní diskriminací zachvátila prostřednictvím mnoha nelogických nařízení Evropské unie celou kontinentální Evropu a došla svého vrcholu například úředně zaprotokolovaným popíráním spojení mezi islámskými teroristy, islámem a islamismem. Jsme svědky extrémního prosazovaní těchto levicových fenoménů omezujících osobní svobody napříč celou společností a deformujících skutečnost. Tato infekce postihuje každého v jeho každodenním životě. Současní propagátoři pozitivní diskriminace, mluvčí politické korektnosti, různí bojovníci za jakási nadstandardní práva menšin všeho druhu, feministky, sexuální devianté, ti všichni usilují o censuru, omezení svobody projevu a myšlení, o úplné vytlačení „nekorektních“ pojmů ze slovníků a mluvy, o odstranění tradičních označení, o cílené popírání přirozených typických rozdílů mezi rasami a etniky, mezi mužem a ženou, zdravým a postiženým, mladým a starým… atd., což nastoluje atmosféru strachu se těmito typovými charakteristikami vůbec zabývat.

Postoje některých nátlakových skupin prosazujících politicky korektní myšlenky a postupy pozitivní diskriminace v sektorech jejich zájmu, lze označit za agresivní, demagogické a mnohdy hraničící s militantismem – například hnutí zvýhodňující homosexuální menšinu oproti většině heterosexuální, feministická (gender) hnutí a propagátoři multikulturalismu a nebezpečného míšení ras, zastánci neuvěřitelných práv zvířat… atd. Pozitivní diskriminace a politická korektnost doprovází jako přívěšek i další ultralevicové „ideály“ a stala se zbraní militantních ekologistů, aktivistů NGO-ismu, humanrightismu a trvale udržitelného rozvoje.

Nikoli volná, nespoutaná debata, v jejímž středu stojí argument a jeho obhájení - pole ovládlo mobilizování, cenzura, omezování a moc určitých sociálních a etnických skupin. Že je konkurence v tomto boji za „práva malých a slabých“ veliká potvrzuje i fakt, že v USA všechny skupiny, které se považují za utlačované menšiny, tvoří dohromady 374 procent americké populace!

Některé výměny názorů v USA působí z našeho evropského hlediska opravdu tristně. Dělají-li se z postižených lidí „osoby se změněnou schopností“ a z lidí s vadou řeči „osoby s výslovnostní výzvou“, lze to označit za typicky americké, směšné. Jestliže se zvířecí produkty jako vejce, mléko a med nazývají „odcizenými produkty“, aby se poukázalo na omezování práv zvířat, jsme již za hranicí směšnosti a dostáváme se k diagnóze jistého mentálního postižení.

Encyklopediemi uváděné příklady politicky korektních eufemismů
• slepý: nevidomý
• hluchý: neslyšící
• starý, důchodce: senior, dříve narozený
• postižený, mrzák: hendikepovaný, odlišný, osoba se sníženou schopností pohybu a orientace
• homosexuál: gay
• pacient: klient, uživatel zdravotnické služby
• cikán: Rom, nepřizpůsobivý spoluobčan, neplatič
• černoch: Afroameričan (v USA)
• nigga: osoba afrického či karibského původu (v New Yorku, USA)
• negr: osoba začínající slovem na 'N' (v New Yorku, USA)
• Indián: rodilý Američan (v USA)
• teroristický útok: nezákonné zabití
• pohlavní zneužití: mezigenerační intimita

Příklady politicky korektních dysfemismů
Cílem politické korektnosti je současně vytvářet nové obrazy nepřítele z těch, kteří nesouhlasí s principy politické korektnosti. Pro takové osoby pak vznikají politicky korektní dysfemismy, hanlivá označení:
• macho, sexista – také zastánce tradičního rozdělení rolí v rodině
• rasista – také ten, kdo si například myslí, že černoši mají typicky jinou barvu kůže nebo jinou povahu než běloši
• homofób – nejen ten, kdo nemá rád homosexuály, ale i ten, kdo má jiný názor na právní úpravu nebo styl života
• sexuální obtěžování (sexual harassment) – i projev dvornosti k ženě

Rodová korektnost

V USA se snaha o rodovou neutrálnost vyjadřování projevovala například nahrazováním slov s morfémem „-man“ (muž, člověk) jinými tvary (-er, -person) atd., např. spokesperson místo spokesman či ombudsperson místo ombudsman. Významné jsou také snahy zbavit označení Boha rodové příznačnosti – v rámci této snahy vznikají „politicky korektní“ překlady Bible.

České genderové lingvistky a čeští genderoví lingvisté považují za politicky nekorektní příponu -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (-ova) a proto konzervuje podřízené postavení žen.

Nikdo se nemůže divit situaci, kdy od 90. let byla politická korektnost stále častěji kritizována a karikována (např. uváděním zjevně absurdních opisů jako „uklízečka - kosmetička podlahových krytin“ či přepsáním pohádek jazykem politické korektnosti) a že situace vygradovala do stavu, kdy pokud se v současné době v textu objeví spojení „politicky korektní“, je nejčastěji užito v záporném smyslu nebo přímo ke komickým účelům. Koneckonců, je produktem politicky korektních věta o „nejvýhodnějším“ společenském postavení – dá se z něho nejvíce vytřískat: žena, černoška (pardon, Afroameričanka), k tomu ještě na vozíku, HIV pozitivní lesbička a samoživitelka…
……………………………………………..
Jako český protivník politické korektnosti byl medializován například Petr Bakalář a jeho knihy Tabu v sociálních vědách a Psychologie Romů, které byly vnímány jako vysoce kontroverzní. Můžeme též zmínit další knihy ve volném prodeji, např. Dalibora Plichtu - o problematice germanizace Evropské unie, a Pavla Sedláčka - o střetu integrálního nacionalismu s neomarxismem a demoliberalismem.

Za oběť politicky korektního tlaku na orgány činné v trestním řízení, je loňský dotaz policejného vyšetřovatele k radě Syndikátu novinářů ČR, kterým poptává odborné stanovisko před uzavřením – odložením trestního oznámení na předsedkyni Národní strany. Ani rada SNČR se bez politické korektnosti neobešla…

„Žádost por. Plesníka o odborné stanovisko k materiálu „Do Indie“ Petry Edelmannové, uveřejněném na webu Národní strany. Komise konstatuje, že Petra Edelmannová není novinářka a materiál byl uveřejněn na webu politické strany. Komise pro etiku není kompetentní posuzovat zákonnost vyjádření cit: „S cikány se dle norem a forem života středoevropského národa žít nedá“ a pod. Nicméně pro úplnost dodává, že vyjádření, která jsou na webu uvedena, jsou v rozporu s Etickým kodexem novináře.“

A závěrem našeho zamyšlení… snad nepřijde nikdy doba, kdy budeme kvůli písničce pro děti „Bílá“ mazat záznamy s pohádkou o Broučcích a kvůli 215 krát použitému slovu „negr“ pálit Twainova Huckleberry Finna.

Příklad „politicky nekorektní“ statistiky…

V roce 2005 bylo v českých věznicích 19 504 vězňů. Z toho více než 60% cikánů. Tedy asi 11703 vězňů cikánské národnosti.
V současné době žije v ČR 10.265.231 obyvatel z toho asi 220.000 cikánů.
Statisticky je tedy patrné, že 5,31% cikánů je momentálně ve vězení. U majoritního obyvatelstva je to 0,077%.
Cikáni mají tedy 75,99 krát vyšší zastoupení ve věznicích než ostatní národnosti dohromady.

Měli bychom se tedy zamyslet, jakým otřesným způsobem je s cikány u nás zacházeno :-).
Bylo by přeci dobré sem tam nějakou tu vraždičku, loupežné přepadeníčko nebo malinké znásilněníčko velkoryse přehlédnout a snížit tak kriminalitu cikánů - za užití politické korektnosti - asi tak na padesátinásobek ostatních národností. 76x je přeci jenom dost :-)

Čerpáno z encyklopedií, databáze textů NS a článku Politická korektnost: ano, či ne?