Prý v květnu je pastevci huj, pokud mu neoschne chuj.  Máme zde však i významného pastevce, jemuž huj ani zdaleka není (byť jeho chuj - zdá se - ještě neosychá, a to nejenom v květnu).

Onen čelný (až čelnatý) pastevec,  kterému není huj, totiž dlouhodobě trpí.  On se mučí, on tone v obavách a představách přímo hrůzných.

          Ten člověk je svého druhu vlivný vůdce, což k jeho strachu jistojistě přispívá. A co že je vlastně tím jeho permanentním samosvorným mučidlem?

           On má hroznou obavu z toho, že "to" na něj třeba někdo řekne, že "to" vyplave na povrch, že se "to" na něj vyvalí, že se "to" mnozí dozví, že "to" možná - na hroudě naší vezdejší - zaregistrují úpně všichni.

          On již dlouhodobě tuší, že "to" na něj snad ani nikdo nemusí úmyslně a zlomyslně prásknou - on má strach, že "to" někdo někde "kecne či plácne" jen tak mimovolně, zdánlivě bezvýznamně až beztížně, takříkajíc pro nic a za nic.  Že "to" ale bude po vypuštění zachyceno, zaznamenáno, že "to" nevyšumí bez povšimnutí.  Že dojde k zaznamenání i povšimnutí, které může být v konečném důsledku právě tím posledním - devastujícím a zničujícím.  

          Nikoliv sáhodlouhá, nepřehledně propletená a popletená "...iceho zpráva", nikoliv prefabrikovaný mediální výtvor, nýbrž pouho-pouhoučká "z ničeho zprávička", drtící však cíl přírodní a přirozenou silou megatun... 

          Doposud tajemné "to" pochopitelně existuje. Své "to" má vlastně takřka každý dospělec, ošem ono "to" může být velice různé - jak pro koho a jak kdy. "To" se liší vahou, objemem, zápachem, toxicitou - prostě všelijak.  Existují i jedinci na okraji, jimž už je jejich "to" vlastně naprosto lhostelné, již pro ně nic neznamená - tedy se ho ani nebojí.  Vždyť nejsou (ani nechtějí být) čelní - ba přímo čelnatí - pastevci.

          Minulost našeho vlivného a mučeného je ovšem takového druhu, že zničující "to" prostě existovat musí, že ono "to" ani nemusí býti samojediné, že těch "to" může být skupina, skupinka, skupinečka. Ono ho "to" dožene.  A potom se neobávejte, potom se nemučte, když vás "to" může kdykoliv srazit. A definitivně vyhnat  z RaJe.

          Tušíte, kdo je zde z nekončícího strachu k uzoufání vyděšen?  Já ano - a přál bych pastevci brzkou úlevu.  Ať věru je mu (v kruhu rodinném) huj, když tak pilně smáčí chuj. 

          K pastevci můj text patrně nedolehne. Nevadí, stejně ještě nedozrál k úlevě. Ta musí jít po linii:  připuštění,  vypuštění,  politiky opuštění.

http://petr.bigbloger.lidovky.cz/c/81658/Hadejte-kdo-se-zde-tak-strasne-boji.html