Svět už neobchází populistům vyhovující strašidlo jménem komunismus, ale strašidlo bez politické příslušnosti zvané černý mrak pandemie prasečí chřipky.

Ta za sebou nechává zatím jen desítky obětí, ale účelový odhad je až 30 milionů. Že by přání otcem myšlenky...?

Přesto se hlavy států jen dohadují o banalitě, jak se má tato globální hrozba jmenovat. Jestli prasečí, mexická, nová či AH1N1. Není to však pouze zastírací manévr, aby se utajila skutečná realita a odvrátila se pozornost "občana", který se rázem změnil v "ovčana" a lidstvo ve stádo vystrašených ovcí?

Na malárii zemře denně na světě přes dva tisíce lidí, na běžnou chřipku ročně až půl milionu, zatímco na AH1N1 zaplatilo svým životem doposud jen asi čtyřicet osob z necelých 4200 infikovaných za pár měsíců. Tak co je tedy možné nazvat pandemií smrtícího viru?

Gustáv Russ z Virologického ústavu Slovenské akademie věd tvrdí, že AH1N1 není smrtelným virem. Tím je např. africká ebola, která zabíjela v průměru devadesát nemocných ze sta.

Ani španělská chřipka v roce 1918 nebyla tak smrtící, jak se mluví a píše. Ze zhruba 20 milionů globálních mrtvých lidí jich na chřipkový virus zemřelo necelých pět procent z tohoto množství. Ti ostatní podlehli sekundárnímu bakteriologickému onemocnění, a to jen proto, že v té době ještě neexistovala antibiotika...

Dnes už antibiotika máme, přesto vznikl tak zvaný Bermudský trojúhelník strachu, který spoluvytvářejí: vírus prasečí chřipky - média - farmaceutické firmy. Kdo z nich z tohoto chaosu nejvíc profituje, je jasné.

Po zbrojařském průmyslu a obchodu s drogami si na světě nejvíc vydělávají právě farmaceutické společnosti. Akcionářem jedné z nich je jistě ne náhodou též exministr obrany USA D. Rumsfeld, který si ne tak dávno podával ruku s diktátorem Saddamem Husajnem v Iráku, když tuto zemi Spojené státy ještě zásobovaly zbraněmi, mimo jiné i těmi biologickými.

Kdo jiný než Vatikán by měl morální právo odsoudit chamtivost farmaceutických firem a označit jejich chování za „akt genocidy". Vyjádřil se tak v souvislosti s obrovskými zisky z prodeje léků proti AIDS či vakcín proti viru ebola a dalším infekcím.

Vzhledem k vysokým cenám tyto léky zůstávají nedostupné pro milióny lidí, kteří umírají na malárii, AIDS či ebolu v afrických zemích. V Keni je to jen na AIDS nejméně 400 lidí denně, zatímco v Evropě a v Severní Americe se nákaza virem HIV mění "pouze" v chronickou chorobu.

Je to zhůvěřilost farmaceutických kartelů, které odmítají vyrábět dostupné léky pro Afriku i přes to, že už v roce 2002 dosáhly zisku 517 miliard dolarů. Perspektivy farmaceutických trhů i nadále zůstávají finanční krizí téměř nedotčeny a generika získávají na atraktivnosti.

To platí též o nejmenované farmaceutické firmě, jež si v závěru roku 2008 stanovila ve svém plánu, že v následujícím roce zvýší svůj zisk v prodeji léku Tamiflu proti chřipkovému viru o 500 procent. Takže, buď byla mezi plánovači Sibila, nebo je v tom něco jiného.

Podle lékařů je zřejmě, že virus AH1N1, tedy kombinace ptačí, prasečí a lidské chřipky, by musel vzniknout při současném styku člověka, prasete a ptáka, což je v přírodě ztěží realizovatelné, snadno však v laboratoři genetickými úpravami.

Nezbývá než konstatovat, že prasečí, mexická nebo nová chřipka se zrodila ve zkumavkách. tedy jako umělá mutace virů těchto tří onemocnění. A takto se rodí v podstatě hlavně biologické zbraně...

Už jsem psal o tom, že není od věci hypotéza, že jde o vyřizování účtu mezi mexickým drogovým kartelem a USA formou biologického útoku. Nebylo by na tom nic zvláštního; nyní poskytují USA Mexiku na boj proti drogovým gangům 40 milionů dolarů ročně. Do Spojených států je z Mexika tajně dodáváno přes 80 procent americké spotřeby kokainu.
Je fakt, že v pobočce obří farmaceutické společnosti Baxter se do jedné z vakcín, které byly distribuovány do osmnácti zemí, dostal záhadným způsobem smrtelný virus ptačí chřipky H5N1.

Jedna ze sad těchto vakcín byla jako první testována na fretkách v České republice. Ihned poté měly být testy prováděny přímo na lidech. Jakmile ale všechny fretky chcíply, bylo od toho pokusu upuštěno.

A právě nyní Světová zdravotnická organizace (WHO) oslovila opět farmaceutickou společnost Baxter, tentokrát ohledně vývoje vakcíny proti kombinovanému lidskému-ptačímu-prasečímu chřipkovému viru. Vakcíny, které by měly být naočkovány milionům lidí po celém světě.

Takže, dobré kšefty, farmaceutické společnosti, ať se lidé ještě víc bojí o svůj život.

Čím víc strachu, tím víc dolarů a eur. Proto heslo dne pro pacienty zní: Nepodléhejte trikům farmaceutických firem! 

http://olser.blog.idnes.cz/c/83324/Novy-druh-zoofilie-clovek-ptak-a-prase.html