Měla to být obyčejná senátní debata o tom, jestli je nebo není dobré provádět exekuce na sociální dávky notorickým neplatičům. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb měl jedinečnou šanci veřejně obhájit své názory na celou věc

 – jeho hlavní oponentkou byla Ivana Řápková, starostka v Chomutově (a mimochodem, vystudovaná právnička), která se rozhodla použít poměrně problematický postup v boji proti neplatičům. Debata se však nakonec konala bez ministra, který se zmohl pouze na tiskové prohlášení. Ptáte se proč?

Ministr Kocáb se projevil jako zbabělec, kterému jeho názory nestojí ani za obhajobu. To, co by si mohl dovolit jako hudebník, si však nemůže dovolit jako politik. Proč je vlastně Kocáb ministrem? Proč vůbec lezl do politiky, když názory, které zastává, neumí a ani nechce hájit? Přitom šlo o debatu v Senátu, kde měl možnost dokonale vysvětlit svůj názor na nepřípustnost exekucí sociálních dávek. Namísto toho, aby se projevil jako chlap, se pan Kocáb zdefekoval a namísto sebe poslal do debaty svou tiskovou mluvčí Abbasovou. Napadá mne, jak by se pan Kocáb zachoval třeba při hospodské rvačce – také by za sebe nechal bojovat ženu a sám utekl oknem? Soudě dle dnešního výkonu by utekl už v okamžiku, kdy by uviděl prvního nebezpečně vyhlížejícího hosta. Vlastní kůže je dražší než cizí.

Doufám, že si toho jeho voliči i zastánci (a samozřejmě exekuovaní neplatiči v Chomutově) všimnou – toto je ministr, který má hájit jejich práva. Bere za to nemalé peníze, řídí ministerstvo, jehož náplní je kontrolovat dodržování lidských práv a práv menšin. Těch samých menšin, které pan Kocáb tak rád často plamenně obhajuje před novináři – ovšem jen tehdy, pokud tím sám nic neriskuje, pokud před sebou nemá reálného oponenta, který by jeho názory mohl zkritizovat a jeho samotného zesměšnit.

Kocáb svou neúčastí vyslal ještě další vzkaz, a to starostům měst a obcí, kteří s ministrem přijeli diskutovat z Litvínova, Chomutova i odjinud. Kteří od něj (možná naivně) čekali, že jim představí svou koncepci řešení problému s neplatiči a prakticky nevymahatelnými pohledávkami. Zbytečně, protože Kocába jejich problémy nezajímají a řešit je nebude. Klidně se projeďte 100, 200 kilometrů, co by se pan Kocáb obtěžoval.

Po tomhle prohlášení by měl pan ministr okamžitě rezignovat a jít zpátky drnkat na kytaru. Na ministerstvu není zapotřebí, nahradit ho může jeho tisková mluvčí, potažmo kdokoli, komu nebude zatěžko jít za ty peníze, které bere, příště do Senátu hájit práva menšin, kterými se tak ohání.

Mimochodem, zdůvodnit nepřítomnost převahou oponentů může jen politický amatér – pokud by uspěl, byl by to triumf, pokud by neuspěl, mohl by říct: „V Senátu je to samý rasista a xenofob, neměl jsem šanci jim to vysvětlit“ a udělat ze sebe mučedníka. Jinými slovy, nemohl prohrát. Navíc se dá jeho výrok interpretovat i opačně – pokud by měli převahu jeho příznivci, přišel by řečnit a užívat si potlesk a obdiv médií. Pokud by ovšem přišel.

Neúčastí v debatě si dal Kocáb vlastní gól a pohřbil svoje názory, které měl jít hájit. Doufám, že to vysvětlí alespoň Romům v Chomutově, že jim řekne, že je hájit nebude, že na to nemá odvahu ani intelekt, ale že stále zůstává ministrem za lidská práva. Možná to přežije, když bude hodně rychle utíkat.

Zbabělci nemají v politice co dělat, pane Kocábe. Pravda a láska má po dnešku na kontě další trapas.

http://www.acidburn.wheee.cz/index.php?section=6&text=72