Vyneseno z Lidového domu
Dialog Jiřího Paroubka s Davidem Rathem. „Co jsi tak rozmrzelý, Jirko? Dopadlo to přece přesně podle našich plánů," plácl šéfovi největší opoziční strany po rozlehlém rameni usměvavý David Rath jen pár hodin po vaječné kanonádě.
„Ále, mohl přilítnout i nějaký menší šutr. Víš, jak by nám to pomohlo? Hergot, to jim nikdo neřekl?" opáčil rozladěný Jiří Paroubek, převlečený do čistého, nažehleného úboru. „Věděl jsi, že syrový žloutek chutná tak odporně?"
„To máš fuk. Bylo to perfektní! Všichni čekali, že se obrátíme a vezmeme do zaječích, jenže my jsme tam stáli jako kamenovaní mučedníci. Jako dobře vyřezaní svatí! Nádhera!," tetelil se radostí středočeský hejtman. „Ano, přiznávám, nechtěl jsem tomu napřed věřit, ale je to fakt GENIÁLNÍ plán! Stačilo pár provokatérů na prvních mítincích a ti tupí, naivní novináři to sežrali i s navijákem! Ještěže má každý prorok hned tucet následovníků. Kalousek by o tom mohl kázat. Cha chá! A ten facebook - no to teda byla trefa!"
„Mno," blahosklonně mlaskl pysky nejotylejší stranický vůdce v republice a potěšeně se usmál. „Už pár týdnů se mluví jenom o ČSSD, ale to byl jen odvar toho, co teprve přijde. Teď jasně označíme nepřítele..."
„...a dáme mu nálepku netolerantního a totalitního fašisty! Teď už to půjde samo, Jirko, věř mi. My se samozřejmě musíme zaštítit demokracií - což znamená známé pindy o maminkách s kočárky a taky důchodcích, kteří jsou na mítincích v ohrožení, a podobné kydy. Naštěstí nám těch staroušů utěšeně přibývá. A teď si vezmi, kolik jich skočí na náš nový slib třináctého důchodu! No a všem ostatním ve jménu svobody projevu pěkně zakroutíme jejich hnusnými krky," zasnil se MuDr. Rath.
„Nepředbíhej. Teď je potřeba zdiskreditovat média, která nám nejdou na ruku," zamyslel se sexy mozek a vrátil stranického kolegu zpět do reality.
„Neboj se, Jirko. Už na tom pracujeme. Uděláme z žurnalistů a komentátorů, kteří jsou proti nám, vulgární a násilnickou soldatesku ve službách ODS. Pěkně je v tom vymácháme," zamnul si ruce jako po úspěšně zvládnuté operaci žlučníku druhý muž partaje.
„Je ti jasné, že jsme tuhle zem přivedli na pokraj občanské války? Někdy si říkám, jestli se to nakonec neobrátí proti nám," zabrumlal poněkud ustaraně baryton předsedy.
„Žádný strach," uklidňoval hlavu Oranžových úlisný lékař. „To je přesně to, co potřebujeme. Základem úspěchu je rozdělit masy na dvě skupiny. Chápeš - osvědčený třídní boj. Pak už to bude jednoduché jako výplach žaludku - vyburcujeme naše sympatizanty, aby vzali ve jménu SPRAVEDLNOSTI spravedlnost do vlastních rukou. Oni už dobře vědí, kdo jim stojí v cestě za štěstím... Samozřejmě, že to bude poslední krok a bude to vypadat jako spontánní lidová reakce. Vidím to jako vyčištění hnisající rány - svinstvo musí pryč, aby se organismus mohl uzdravit. A všichni dobře víme, kdo je v téhle zemi infekce."
„Pravda. Nesmíme se s nepřítelem párat. Nakonec - oni s těmi vejci začali, ne? Jak to říkal Švejk?" zadumal se Buldozer.
„Zabili jste mně strejčka, tak tady máte přes držku!" okamžitě zašveholil sečtělý poslanec.
„Hmmm. To je trefné," pousmál se jeho přímý nadřízený.
„Málem bych zapomněl! Volal Filip, že Strana stojí plně za naším bojem za demokracii, svobodu projevu a lidská práva," dodal Rath.
„Ten pošuk nikdy nezklame," zakroutil spokojeně hlavou vajíčkový král. „ Ještěže komunisti tak baží po moci. Slíbíme jim pár ministerstev a máme to v suchu. Stejně se divím, že to ti pitomci z ODS ještě pořád nepochopili - NA SLIBY, a ne na nějaké stupidní intelektuálské kecy o odpovědnosti, nalákáš nejvíc voličů. Díkybohu za závist, nevzdělanost a tupost. Ten Topolánek je ale vůl."
„Korunovaný," ušklíbl se lékař.
Podívali se na sebe. V mezinárodně srozumitelném gestu gangsterů si přejeli prsty natažené dlaně ostrým pohybem pod krkem a začali se hlasitě a bez zábran řehtat, až se Lidový dům otřásal v základech.






