Janě Bobošíkové jsem v době tak zvané televizní krize moc fandil. Oceňoval jsem její kuráž postavit se značné části zpupných zaměstnanců ČT,
Janě Bobošíkové jsem v době tak zvané televizní krize moc fandil. Oceňoval jsem její kuráž postavit se značné části zpupných zaměstnanců ČT,
kteří si tuto instituci, už dávno před zmíněnou událostí, znárodnili. či přesněji - zprivatizovali..
Díky spřáteleným médiím, dodnes ještě plných užitečných idiotů, se tehdy podařilo tuhle televizní rebelii české veřejnosti naservírovat jako statečný boj o demokracii - za svobodu slova. Možná, že teď mnohým čtenářům poněkud stoupl krevní tlak. Ano, je už tak nějak v lidské povaze, že si člověk odmítá připustit, jak hloupě nalétl, byl podveden, zneužit - viz případy týraných žen...
Nechci se však o tu vousatou televizní krizi znovu přít. Namísto všech těch naprosto zbytečných slov se, po těch letech, přece jen stačí pořádně rozhlédnout jak to vlastně s tou zachráněnou Českou televizí vypadá dnes...
Řekl bych, že mnohem více než tu tehdy tolik vzpomínanou svobodu, demokracii a tvůrčí volnost, se domácím borcům podařilo zachránit především dobrá bydla - neprůhlednost televizního veřejnoprávního molochu - kontinuální mrhání veřejnými prostředky...
Poněkud však odbočuji. Původně jsem chtěl přičinit jen několik poznámek ke kandidátce na post generálního ředitele ČT - Janě Bobošíkové. A to přesto, že, navzdory postupu do užšího finále, nemá Bobo fakticky ani tu nejmenší šanci.
Škoda! Jana Bobošíková sice postupem let, alespoň v mých očích, nejen skrze ten rudý kostýmek, pořádně zdevalvovala, ale stejně bych ji tu funkci generálního přál. Už jenom kvůli té srandě...
Není zase tak těžké představit si, co by takový lačný predátor v tom teploučkém, zasmrádlém televizním kurníku asi způsobil. To by byl cvrkot, jekot a všude plno peří...
http://josefhavranek.blog.idnes.cz/c/87197/Bobo-reditelkou-Ceske-televize.html#t2