Při pohledu na rodící se lokální koalice jinak nesmiřitelných politických soupeřů se směji, až se za břicho popadám, protože těžko hledat lepší důkaz směšnosti celého toho volebního cirkusu, než je důkaz předkládaný nám místními gubernátory,

kteří se přisátí na lokální penězovody různého průtoku mohou přetrhnout, aby jim z penězovodů kapalo i v budoucnu. V zájmu toho jsou schopni opravdu všeho.

Na jednu stranu mě to už nebaví, na druhou snad už ani nerozčiluje. Prostě to tak je. Nevidím na žádné straně čistšího a již pěkných pár let ve všech volbách volím takové zlo, které považuji v dané chvíli za nejmenší možné. Jdu-li k volební urně, modlím se, abych se cestou zpátky nepoblil.

Je nějaký ten týden po komunálních volbách a já si připadám, jako kdybych se vracel z volební místnosti, kde jsem do urny v pomatení smyslů vhodil společnou kandidátku Dělnické strany a KSČM. Bliju, protože jestli jsem měl někdy pocit, že jsme v otázce politické kultury již opravdu na dně, tak jej mám právě teď.

Kam se na současné dění hrabou jízlivé a ostré výpady Miloše Zemana, které lze s odstupem času považovat za vtipné až intelektulní špičkování? Kam se hrabe papalášnická nabubřelost páně Paroubkova nebo neskrývané buranství kombinované se zblbnutím z moci v podání Mirka Topolánka? Proti tomu, co se děje dnes, to byl všeho jenom slabý odvar.

Jde o koryta, o nic jiného. Koryta musí být plná a musí být dostatečně v ústraní, aby nebylo vidět, když se jde ke korýtku dvakrát, třikrát, desetkát nebo stokrát. A nejlepší jsou taková korýtka, která jsou hodně hluboká, široká a dlouhá a která doplňuje dostatečně hloupý sedlák, který je plní i sviním, ze kterých nic nemá. Takže jaká korýtka jsou ta nejlepší? No přece ta radniční!

A protože jde o koryta, prasátka se vždycky domluví. Domluvila se již prasátka z Ostravy, schyluje se k dohodě prasátek pražských a některá prasátka z Brna se těší, že se domluví s těmi strakáči ze sousedství, se kterými ještě před pár týdny předváděla tuhý politický boj, aby pár dnů po volbách prásátko jejich nejhlavnější prohlásilo, že mají mezi sebou politickou shodu celých 95%. No a prásátka ve zbytku země na tom nejsou jinak.

Pak tu máme ještě další dva druhy prasátek. Jeden druh kvičí, že na ně nic nezbylo, jakkoli se snaží vytvořit iluzi, že zrovna jemu o korýtka nejde, a volá po zásahu z jedné skupiny prasátka nejvyššího, protože nepochopil, že místa u korýtek jsou dávno obsazena a že je nikdo, s výjimkou mediálně využitelných papírových rošád, k těm opotřebovaným žlebům navzdory silnému kvikotu prasátek z vedení nepustí a druhý druh prasátek, jak to jen říct, už ani nekvičí. Ten se bojí, co zase předvede strakáč jejich nejvyšší, tedy ten, který se za nejvyššího považuje, protože mu to řeklo prasátko, které už žádné korýtko plnit nepotřebuje a které nemá na čumáku ani espézetku.

Ale vážně. Dámy prominou, ale podle mě je tahle země definitivně v prdeli. Máme rádoby pravicovou vládu složenou částečně z politiků zcela neviditelných a částečně z kašparů, jaké jsme tady dlouho neměli. Těch několik schopných a důvěru budících jedinců to zachrání jen stěží.

Reformy se nám smrskly na pouhopouhé škrtání, které je sice potřebné, ale protlačit ho stylem "po mně potopa", je rozumné asi tolik, jako vydat se na vyhlídkový let s palivem jenom tam a nemyslet na návrat. K tomu pravicový tisk řeší rovnátka hlavního názorového oponenta a zveřejňuje privátní fotky politika bývalého místo toho, aby alespoň v náznaku inicioval názorový střet jedné a druhé strany. To nemluvím o situaci, kdy z některých titulů již po přečtení první strany víte, komu patří.

A na radnicích? Tam se přemýšlí, jak to udělat, aby se v klidu a ve velkém kradlo dál. Důležité jsou dobře placené posty v radnicemi ovládaných společnostech a projekty placené z eráru. Je jich moc a je na ně moc málo vidět. Ale holt máme, co jsme chtěli. Některá prasátka se již hodně dlouho vezou na černo a některá by z metra potřebovala vyhodit rovnou pod jeho kola i přesto, že mají nabitou Opencard.

Jenže jak to tak vypadá, řezníci, kteří by ty svině zařízli, došli. A defenestrace už taky nefrčí. Tak snad někdy v budoucnu, jo? A věřte mi, na ty defenestrace dojde.....

http://binko.blog.idnes.cz/c/162043/Lokalni-koalice-zla-aneb-prasatka-sva-korytka-nedaji.html