Závěr roku se letos vyznačuje křikem protestů, nesouhlasů, požadavků, vyhrožování a vydírání. Společným jmenovatelem je vláda a její úsporná opatření.
Závěr roku se letos vyznačuje křikem protestů, nesouhlasů, požadavků, vyhrožování a vydírání. Společným jmenovatelem je vláda a její úsporná opatření.
Kdo's bez viny, hoď kamenem, dalo by se říct. Co tak strašného vláda provedla? Snad jen to, že se konečně našla vláda, která má snahu provést patřičné kroky proti neúměrnému zadlužování našeho státu a provést nutné reformy. Pravda, k jejich realizaci ještě nedošlo, ale nemůžeme chtít zázraky za půl roku.
Přesto se hlasitě ozývají hlasy, a to i zde na blogu, že by vláda měla skončit z různých důvodů. Vše se točí kolem tří témat - zdravotnictví, korupce a snížení platů ve státní sféře. Jako mantru stále dokola toto opakují levicoví politici a jejich příznivci. Co je ale skutečným důvodem?
Začněme korupcí. Jeden státní úředník si nahrával rozhovor s jiným. V rozhovoru padla slova o korupci. Na to si onen úředník zašel za svým ministrem a opět si rozhovor nahrál. V tomto místě je zapotřebí zmínit jeden důležitý fakt, a to, že si novináři rozhovor upravili po svém - zdůraznili pouze část ministrova doporučení.
Ačkoliv ministr Drobil svému úředníkovi doporučil, že má-li důkazy, má se obrátit na policii a nebo nahrávku zničit. Média informovala zejména o druhé variantě, tedy, zveřejnila polopravdu a na základě této polopravdy začala veřejnost vynášet soudy.
Vyšlo najevo, že onen úředník chtěl navštívit premiéra, který ho rovněž odkázal na policii. Věci veřejné hned spustily pokřik, jenže ouha, ještě před premiérem o tom věděl i ministr vnitra. Záhy se objevila zpráva, že informován byl i ministr dopravy...
Úředník nešel na policii, ale předal tajně a soukromě pořízenou nahrávku novinářům. Tím se mu podařilo dokonale eliminovat možnost vyšetření eventuální korupce. Čím to je, že všichni lidé, kteří mluví o korupčním jednání vždy popírajíc svou inteligenci zhloupnou a místo na policii se obrací na média?
Socialisté hned vyvolali hlasování o nedůvěře vládě a jejich čelní představitelé křičeli, že kromě ministra lesů vod a strání má odstoupit i premiér. Budiž ke cti socialistů zmíněno, že tentokráte chtěli převzít zodpovědnost a sestavit vládu, nikoli jako v případě odvolání Topolánkovy vlády a následných útěků od své zodpovědnosti za vzniklou situaci.
Socialisté jako by zapomněli na své průšvihy, například "pět na stole v českých" nebo čachry na pozemkovém fondu. Proč tenkrát nešel jejich premiér vzorem a nepodal demisi? Inu proto, že vlastní průšvihy socialisté vždy bagatelizovali a průšvihy jiných zveličovali.
Bylo jasné, že vláda nepadne. Otázkou bylo, co to bude stát. Věci veřejné si prosadily odchod policejního prezidenta. A opět média tak nějak pomlčela o tom, že Radek John a Vít Bárta věděli o tomto případě ještě před premiérem. Vyhazov úředníka nebyl za jeho snahu odhalit korupci, ale proto, že vyšetření korupce totálně zmařil.
Státní zaměstnanci si také zaprotestovali a odbory chystali obří protest, který skončil sotva tisícovkou protestujících na pražském Palackého náměstí za podpory socialistických papalášů. Protestovat proti nižším platům přijel i ožebračený "táta" Falbr, který se v europarlamentu zřejmě probudil ze zimního spánku, jinak by z něj nevypadly "gejzíry stupidity". Ukázala se tak jasná provázanost mezi socialisty a odbory.
Zcela jistě je nepříjemné, pokud se sníží objem peněz určených na mzdy, ale přijde mi, že si leckteří odboráři neuvědomují fakt, že soukromý sektor šetří už dávno. Návrh, aby přestaly platit tabulkové platy bez ohledu na kvalitu odvedené práce odbory odmítly. V takovém případě by podle mne platil jednoduchý argument. Buď dostanete o něco méně nebo se bude propouštět. Každý trochu soudný člověk by si rychle spočítal, že je lepší brát rok o něco méně, než jít na pracovní úřad.
Zdravotnictví je kapitolou samo o sobě. Od revoluce se na postu ministra vystřídala pěkná řádka osob a nikomu se nepodařilo se zdravotnictvím něco provést. Zlepšení nastalo s výběrem regulačního poplatku, protože pak se najednou zkrátila čekací doba na operace a mohly se provádět takové operace, které předtím kvůli financím možné nebyly a pacienti tak nemuseli zemřít.
A opět provázanost odborů se socialisty. Doktor Kubek, nástupce hulvátského doktora Ratha, posvětil akci s výpověďmi lékařů. Platy jsou prý nízké a chtějí hned navýšit platy až na trojnásobek průměru. Jinak prý všichni odejdou do Německa a nechají zdravotnictví totálně zhroutit.
Nevím, nakolik se to shoduje s Hippokratovou přísahou, ale troufám si myslet, že je to v přímém rozporu. LOK se angažuje, sbírá výpovědi a vyhrožuje těm, kteří se k nim nechtějí přidat. Dokonce se LOK zaručuje, že budou-li se lékaři vrátit na své místo, dostanou ho. Nevěděl jsem, že nemocnice řídí LOK...
Platy lékařů přitom nejsou nijak malé. Průměrná mzda v Česku byla v polovině loňského roku 22971 koruna, ke stejnému období byl průměrný plat nemocničního lékaře 46692 koruny. Málo? Obě čísla pracují s průměrem a jsou tedy srovnatelná.
Je jisté, že představa lékařů, jak na ně v Německu čekají s otevřenou náručí je, slušně řečeno, lehce naivní. Hrozili by lékaři stejně v případě, že by vládli socialisté? Ani náhodou. Vždyť přeci socialisté rádi rozdávají ze zadlužených peněz. V Řecku také protestují lidé proti úsporným opatřením a nechtějí si připustit, že si žili na vysoké noze a dotáhli to na pokraj státního bankrotu.
Pravým důvodem protestů je skutečnost, že nevládnou socialisté se svou nezodpovědnou politikou a že si někdo (vláda) dovolil nazvat věci pravým jménem společně se snahou zastavit zadlužování. Mimochodem, v roce 2006 rostlo HDP o 6,8% a schodek státního rozpočtu se propadl o bezmála 100 miliard...
http://polanecky.blog.idnes.cz/c/170012/Zaver-roku-ve-znameni-levicovych-kriklounu.html