Hodně lidí mi to bude mít za zlé, ale já si myslím, že v mnoha směrech ano. A sice v takové byrokratické všeobsažnosti a důkladnosti všeho.Ono není divu. RVHP měla jeden barák v Moskvě a tam z každého státu pracovali nějací úředníci.
Hodně lidí mi to bude mít za zlé, ale já si myslím, že v mnoha směrech ano. A sice v takové byrokratické všeobsažnosti a důkladnosti všeho.Ono není divu. RVHP měla jeden barák v Moskvě a tam z každého státu pracovali nějací úředníci.
Další tam pak jezdili na různá jednání. ale myslím, že celkový aparát RVHP byl oproti EU asi desetinový. Ale to vše jsou jen takové zběžné dojmy technika - vývojáře (tehdy se tomu říkalo "výzkumný pracovník"), který se na činnosti RVHP nijak nepodílel. Jednou jedinkrát jsme RVHP diskutovali a sice tak, že závěr zasedání RVHP byl takový, my hlupáci jsme se toho drželi a zastavili vývoj nějakých strojů a Poláci se na to vykašlali a za dva roky přišli s plnou řadou strojů, které vůbec neměli stavět.
Takzvaný socialistický tábor nebyl zdaleka tak jednolitý, jak by se zvenčí mohlo zdát. Jistě, v každém vazalském státu SSSR musela být bezpodmínečně zajištěna vedoucí úloha komunistické strany a tam, kde byla ohrožena, tam vletěla vojska SSSR. Do Maďarska to byla tzv. Hard Core verze zásahu s tisíci mrtvými, k nám tzv. Soft verze, kdy mrtvých bylo podstatně méně a do Polska tzv. Stand by verze, kdy si vojska natřásala peříčka na hranicích, ale k zásahu se neodhodlala. Bála se, že by se konala tzv. Super hard verze.
A pokud pomineme "vedoucí úlohu strany", tak rozdíly i mezi sousedními státy soustavy byly obrovské. Polsko například skoro vůbec neprovedlo "socializaci" zemědělství, my ano. Přesto nebylo v Polsku co žrát a u nás ano. A dalo by se pokračovat až po Caušeskovy eskapády. Ale je to zbytečné, protože vůbec nelze popřít, že po přejetí hranice do sousedního vazalského státu se často změnil svět. Úplně chyběla jakási "globalizace" těch vazalských států. v naprosté většině věcí jel každý stát na své triko.
S Evropskou Unií se to má zcela jinak. Socialističtí politici proto tak tlačili na přeměnu hospodářsky orientovaného EHS na politickou EU hlavně proto, aby mohli vytvořit Evropský superstát s jednotnou vládou v Bruselu. A Euro, jako jednotná měna, je k tomu hlavní předstupeň. Každý pochopí, že bez společné rozpočtové, daňové a asi i sociální politiky nelze provozovat společnou měnu.
Trochu vulgárně by se to dalo přirovnat k mladému páru, kdy dívka říká. Ale já se miláčku vůbec nechci vdávat, já chci jen to děťátko. Je přece tak krásné být svobodnou matkou. No a když děťátko, Euro, trochu povyroste, tak začne: ale miláčku, dítě přece nemůže vyrůstat bez rodiny, měli bychom se vzít. A naprosto stejně si evropští socialističtí politici budou stále ukusovat z pravomocí národních států se zdůvodněním, že by jejich milované děťátko, Euro, bez toho vyhladovělo.
A nejen společnou měnou (i když my ji nemáme, tak nás stejně ovlivňuje a budeme za ní platit dluhy), ale i vším ostatním ovlivňuje EU životy nás všech i všech zde působících firem. Vypočítávat to, je nošením dříví do lesa. Jsou to tisíc a jedno omezení. Kvóty na cukr nebo na víno, ony již dnes diskutované žárovky a spousta dalších věcí, která lidem nejen ztrpčuje, ale hlavěn i zdražuje život.
Ono slabomyslné běsnění EU s tzv "změnou klimatu" nás bude stát podstatně více než si kdo z nás dokáže uvědomit. Jsou to nejen dotace do solární energie, dotace do fofrníkové energie, biomasa, která drancuje lesy (dříve zůstávalo klestí ležet v lese, kde zetlelo a sloužilo jako hnojivo), biopaliva (to je snad ta nejhorší pitomost, kterou kdo kdy vymyslel) a podobně. Těžko uvěřit, že to vše někdo navrhl a prosadil z čiré lásky ke Klausově Modré planetě. Spíše chtěl pomoci kamarádíčkům nebo dokonce sobě k pěknému kšeftu.
A ty slavné žárovky? V roce 1993 jsme, z čirého porevolučního nerozumu, provozovali velký krám s potravinami. Byl to pultový prodej a z totality tam nad pulty zůstalo šestnáct dvousetwattových žárovek. Když jsem pohlédl na elektroměr, tak se mě zmocňovaly mdloby. Provoz byl od 7:00 do 19:00 a k tomu ještě příprava a odchod.
Takže nějakých 42kWh denně, tedy okolo 10.000kWh ročně. Tak tam by nedal úsporné žárovky jen úplný dement. Ale na druhou stranu, aby mi někdo předepisoval, čím si budu svítit na čtení v "odpočinkové místnosti", kde ta žárovka svítí jen několik desítek minut denně, tak to je tedy opravdu KOCOURKOV.