Odbory odmítly, aby si pacienti připláceli za nadstandardní péči, jak plánuje vláda. Tak co tedy? Na to už samozřejmě neodpoví.

Pokud by byla zákonem zajištěna taková péče, že by nikdo neumřel (a to zdůrazňuji) a pokud by přitom někdo chtěl za příplatek nosit lehčí sádru, tak co je na tom špatného? O reformě zdravotnictví se mluví pořád dokola a jak se ukazuje, tak první, kdo ji zazdí, jsou zase odbory. Zdravotnická odborářka Žitníková k tomu uvedla: "Pokud projdou návrhy vlády, budou tu dva typy pacientů. Jedni, kteří budou mít na to, aby připlatili za kvalitní péči a druzí, kterým bude poskytnuta ekonomicky nejméně náročná léčba“.

Ano je to tak. A znova se ptám, co je na tom špatného?  Nebo ještě jinak. Někdo platí zdravotní pojistné i několikrát vyšší než někdo jiný. A má nárok na to, co všichni. To je solidarita, i když možná diskutabilní. Aspoň třeba samostatný pokoj s televizí by si zasloužil. Ale znemožňovat mu ještě, aby do zdravotnictví dobrovolně nalil další peníze a chtěl za to navíc něco, co mu jen zpříjemní léčbu? Zdravotnictví potřebuje peníze jako sůl. A není přeci nic snazšího, než je vydělat na luxusních příplatcích. Čím dražší péče, tím vyšší může být marže. A uspokojí to tak i sociální závistivce, kteří si budou moci mumlat pod vousy, jak byl ten zbohatlík natažen, když zaplatil tolik a tolik a on ví od té paní z nemocniční prádelny, že náklady jsou na to jen takto nízké. Spokojeni by tak byli všichni. Závistivec by měl zadostiučinění, když on na to nemá, zdravotnictví by si přivydělalo, lékaři by si mohli nechat svou odbornost ohodnotit třeba příplatkem za konzultaci s primářem  a konečně by nabyli dojmu, že si někdo jejich práce váží a bohatší by si připlatil a měl by něco navíc.

Strach z toho, že by tu byly dva typy lidí, jedni, kteří budou mít na to, aby si připlatili na kvalitní péči a druzí, kteří nikoliv, je totéž, jako bych se strachoval, že jsou tu dva druhy lidí, jedni, kteří mají na Mercedesa a druzí pouze na Fabii, nebo jedni mají na vlastní domek a druzí sotva na ubytovnu, nebo jedni mohou jít denně na oběd do restaurace, zatímco druzí jen jednou týdně na pivo. A s tím by také odbory chtěly něco udělat? Pak by nám mohla být vzorem třeba Kuba nebo Korea.

A ostatně dva druhy lidí i v oblasti zdravotnictví tu máme již dnes. Někdo se radši léčí jen na soukromých klinikách za hotové, jiný na to nemá. Ale asi nejjasnější příklad je Josef Lux. Kdo má finance na to, nebo takové kontakty, aby si mohl zorganizovat sbírku, že by odjel do USA na léčbu, která se poskytuje i u nás? A kolik bezejmenných od té doby zemřelo, protože do USA jet nemohli a naše zdravotnictví mohlo být o něco lepší, kdyby v něm bylo více peněz? A kromě toho o obálkách v nemocnicích si cvrlikají i vrabci na střeše. Ale tady nechci teď spekulovat a diskutovat o tom, kolik peněz ve zdravotnictví je, či nikoliv.

Tady se chci zeptat představitelů lékařských odborů co na slova své zdravotnické kolegyně říkají. Děkujete, odcházíte. Takhle by se otevřela cesta jak do zdravotnictví dostat více peněz. Takže také jste proti, nebo se tady s názory svých kolegů odborářů rozcházíte? Teď konečně můžete ukázat tvář, o co vám opravdu jde.

 http://flaska.blog.idnes.cz/c/172580/Odborarsky-pravek.html